Textaři Filip Sázavský a Martin Chobot napsali pro Ewu Farnou hitovku Vánoce na míru. „Jestli si můžu něco přát, v balicím papíru Vánoce na míru,“ zpívá. Podívám-li se na to souvětí ekonomicky, tak je to trefa. Nemyslím trefa v tom smyslu, že se na hitu vydělají tantiémy, i když nejspíš ano. Jde o to, že ten text, mikroekonomicky vzato, poukazuje na přehlížený problém, který se točí kolem 24. prosince: Vánoce jsou ekonomicky neefektivní přerozdělování statků!
Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant
Farna si přeje, aby měla Vánoce na míru. Těžko to však nakonec tak dopadne, protože v balicím papíru pod stromečkem může najít něco, co nemaximalizuje její užitek. To není nic proti textaři Martinu Chobotovi, jejímu manželovi.
Když analytici komentují vánoční dárky, většinou zmiňují jen na první pohled pozitivní efekty pro ekonomiku – lidé utrácejí, spotřeba roste, třeba i to HDP povyskočí.
Ale přehlíží se mikroekonomie, která předpokládá racionálního člověka. Homo economicus volí zboží a služby, jež mu přinášejí největší užitek. Většina z nás však nezná přesné preference druhého. Ano, snažíme se je odhadnout, opatrně vyzvídáme, ale přesně to nevíme. Dávání dárků tak nejsou žádné Vánoce na míru.
Tím, že utratíme peníze a někdo dostane něco, co ani nechce, nepotřebuje nebo by si sám nekoupil, vzniká neefektivita.
S Vánocemi se tak bortí ekonomická teorie z učebnic, která říká, že rozhodování spotřebitele je volba takového spotřebního koše, který přináší maximální užitek. Na tom jsou postaveny ekonomické modely.
Poučení z chyb
Jasně, běžně si koupíte něco, co později nechcete, s tím mikroekonomie počítá. Ale předpokládá také, že se poučíte z chyb a příště (no dobře, napotřetí) to neuděláte.
Co když však dostáváte dárky, které nechcete opakovaně? Utratí se peníze a obdarovaný nemaximalizuje užitek! Ten den, 24. prosinec, dělá paseku v ekonomických modelech!
Redaktor Martin Petříček z MF DNES (i on určitě nemá Vánoce na míru, byť Farnou poslouchá) mi poslal předvánoční průzkum řetězce Tesco. Ano, toho obchodního domu, kde mají ty dárky, které by si obdarovaní třeba ani nekoupili.
Vyšlo z něj, že zatímco muži touží nejvíce po elektronice, ženy potěší pobytové zájezdy. K maximalizaci užitku, předpokladu mikroekonomické teorie, je však třeba vědět – jakou elektroniku? Holicí strojek, televizi s uhlopříčkou pět metrů, nebo macbook? Dron, nebo jen rádio do garáže?
Nejprodávanějšími produkty konkurenta Teska, Mallu, jsou mobilní telefon Xiaomi, mlýnek na kávu, parní čistič oken, tyčový mixér a hračka Zigy robot.
Opravdu Zigy maximalizuje užitek obdarovaného? Nebo mlýnek na kávu?
Na Alze se prý nejvíce prodávají parfémy, mobilní telefony, redukce, fitness náramky, power banky a paměťové karty. Redukce je tedy to, po čem prahneme?
A zájezd pro ženy? Jenže jaký? Na Maledivy? Nebo do Blatné v jižních Čechách? Nebo na levnější masážní pobyt v ozdravovně?
Slevomat chrlí pobytové zájezdy – Pohoda ve Špindlu, Hurá k vodě nebo pohádkový pobyt.
Nejenže dáváme dárky, po kterých není maximalizován užitek spotřebitele, ale jde i o ty peníze, které za ně vyhodíme. Jsou vlastně utopené, neefektivně utracené.
Téměř třetina lidí podle zmíněného průzkumu vydá za vánoční dárky mezi třemi až pěti tisícovkami korun, 28 procent lidí si na obdarování blízkých připraví částku do deseti tisíc korun. Tolik peněz…
Americký ekonom Joel Waldfogel zveřejnil ve své studii průzkum mezi vysokoškolskými studenty z Yale. Ptal se, co dostali minulé Vánoce a na jakou hodnotu si dárek cení. Pak to porovnal s prodejní cenou. Zjistil, že studenti ohodnotili dárky o 10 až 30 procent levněji.
Chudáci dárci, utratili peníze a obdarovaní to ani nedocenili. Spotřebitel nemůže být ve svém optimu. Ekonomický model tak nemůže vycházet.
Pokud se má naplnit text v písni Ewy Farné Vánoce na míru, zbývá jediná možnost: Je to bílé, napěchované a zalepuje se to. Co to je?
Ano, obálka s hotovostí.
Pokud chcete, aby ekonomické modely 24. prosince vycházely, darujte obálku s hotovostí. Jistě, můžete i bitcoiny. Racionálně jednající obdarovaný tu obálku vezme a utratí za něco, co mu skutečně maximalizuje užitek. To budou v balicím papíru Vánoce na míru.
Vlastně už to nebudou Vánoce – ekonomicky vzato to bude stromeček s obálkami. I když - proč utrácet za stromeček? A vlastně - proč utrácet za obálku?
To by byl ideální model a pro nás ekonomy by to mělo výhodu, jelikož naše věda má jako zásadní předpoklad racionálního spotřebitele maximalizujícího svůj užitek. S penězi by už konečně mohly ty naše modely začít vycházet.
Do té doby se nedivte, že modely signalizují, že koruna bude vůči euru v roce 2018 posilovat, ale nedá se vyloučit, že oslabí. Vánoce, které nejsou na míru, v tom totiž dělají paseku.
