Smlouva přitom Kubišovi nezaručovala žádné odstupné kromě zákonných dvou platů při podání výpovědi.
Ministr dopravy Antonín Prachař však tvrdí, že v podstatě ušetřil, protože manažerská smlouva by podle něj umožňovala výplatu poměrné části cílové roční odměny. „Manažerská smlouva neobsahovala žádné ujednání o konkurenční doložce a tzv. zlatém padáku. Jelikož Jan Kubiš přišel z komerční sféry, považuji způsob vypořádání při jeho odchodu na základě dohody za plně transparentní a adekvátní k výsledkům jeho činnosti na ŘSD,“ řekl Prachař.
Kubiš byl prvním generálním ředitelem ŘSD, kterému ministr razantně zvýšil plat tak, aby více odpovídal velikosti organizace, kterou řídí. Zatímco jeho předchůdci nebrali ani sto tisíc, Kubišovi stoupl základní plat na 200 tisíc korun.
K sumě, jakou dostal na odchod, se nechce příliš vyjadřovat. „Nepatřím mezi ty, co by utíkali od rozdělané práce. Ale nebylo mi umožněno, abych s ŘSD něco stihl udělat. Raději bych si ty peníze vydělal prací pro ŘSD. Je to pro mě už uzavřená kapitola,“ řekl Kubiš, který rezignoval na sklonku července. V pátek ŘSD vypsalo výběrové řízení na nového generálního ředitele, organizaci zatím vede Soňa Křítková. Za rok se v čele silničářů vystřídalo pět lidí.
Ministr dopravy Prachař však tvrdí, že se mu v resortu na odstupných a platech naopak daří šetřit. Jako příklad uvádí trojici manažerů Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která dostávala několik měsíců po svém konci stále svoji průměrnou mzdu. „Dal jsem pokyn, aby se podívali na problematiku manažerů, kteří skončili, ale stále pobírali mzdu kvůli překážkám na straně zaměstnavatele,“ řekl Prachař.
Plat náměstka je přes 200 tisíc korun
MF DNES na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zjistila, že šlo v případě SŽDC o tři manažery – bývalého náměstka pro modernizaci Petra Šlegra, prvního náměstka Jana Blechu a také bývalého generálního ředitele Jiřího Koláře, který oba své bývalé náměstky v zaměstnaneckém poměru nechal. Kolář, který od srpna šéfuje Drážnímu úřadu, na dotaz, proč jim dál vyplácel mzdu, neodpověděl. Všem třem SŽDC ukončila pracovní poměr na konci července.
Nejde přitom o malé sumy. Plat náměstka činí přes 200 tisíc, funkce ředitele odboru bývá honorována částkou vyšší než 100 tisíc korun měsíčně. Navíc jim SŽDC platila telefon.
Bývalý náměstek pro modernizaci Petr Šlegr, který byl na překážkách ze strany zaměstnavatele sedm měsíců, loni na konci roku přišel o post ředitele odboru přípravy staveb. „Nabízel jsem panu Kolářovi, že pokud pro mě nemá jiné místo, ať mi dá výpověď,“ řekl Šlegr. Sám však odejít nechtěl.
„Jsem odborník na železnici, mám vizi a chci pro českou železnici dál pracovat,“ říká Šlegr, který dlouhodobě prosazuje v Česku stavby vysokorychlostních tratí. Letos se stal poradcem premiéra Bohuslava Sobotky pro dopravu.
