Banka zažalovala minulý týden Česko u arbitrážního tribunálu v Paříži o 1,7 miliardy korun. Tvrdí, že jí Česko dluží peníze za sedm let starou transakci. V jejím rámci ČSOB za symbolickou cenu převzala padlou Investiční a Poštovní banku a krátce poté se díky tomu stala největší bankovní skupinou v zemi.
"Ano, potvrzuji, že jsme v Paříži podali žalobu. Víc to komentovat nemohu,“ řekl mluvčí ČSOB Milan Tománek.
Ministerstvo financí o žalobě ví, její text zatím nezná. "O dalších krocích rozhodneme, až žalobu prostudujeme,“ řekl včera mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Stát a banka se mají utkat u mezinárodního arbitrážního soudu v Paříži. K právní bitvě je dovedlo to, co z nich původně před sedmi lety udělalo nejlepší přátele - uvalení nucené správy na krachující Investiční a Poštovní banku (IPB), kterou stát obratem prodal s velkými zárukami právě ČSOB.
Banka tvrdí, že má v souvislosti s převzetím IPB nárok na další peníze. Stát říká, že je to nesmysl. "Detaily žaloby doposud neznáme. Ale pokud se jedná o případ pohledávek s právní vadou, tak nároky ČSOB odmítáme,“ vysvětlil včera stanovisko svých šéfů mluvčí Jakob.
Spor o garance za IPB
Pařížské arbitry, pokud se stát a banka přece jen nedohodnou na smíru, čeká komplikovaná právnická rovnice. A také cesta časem do roku 2000, kdy stát chřadnoucí IPB převedl na do té doby velikostí nepříliš významnou ČSOB.
Ta se hlavně díky akvizici IPB a štědrému bonusu ve formě velkorysých garancí vyšvihla mezi největší bankovní skupiny v zemi. Když v roce 1999 kupovala belgická KBC od státu dvoutřetinový podíl v ČSOB, zaplatila za něj 40 miliard. Dnes má banka hodnotu kolem 185 miliard korun.
A právě o skutečný rozsah velkorysosti státních garancí půjde v případném právním sporu. Garance zjednodušeně fungovaly tak, že ČSOB mohla z portfolia IPB vybrat špatně splácené a problematické úvěry a převést je za plnou cenu na stát. Ten je pak s velkou ztrátou prodával dál. Jenže v několika případech se stát zasekl a účty ČSOB odmítl proplácet. A právě jedné z nich se týká pařížská žaloba.
Jde o pohledávku ve výši 1,7 miliardy korun za zkrachovalou společností J. Ring, která patřila do konglomerátu firem ovládaných podnikateli Jaroslavem Roušalem a Antonínem Charouzem.
ČSOB obrovskou pohledávku za J. Ring stejně jako stovky dalších (stát už za IPB zaplatil 170 miliard korun) převedla na Českou konsolidační agenturu a inkasovala peníze.
Jenže agentura si své peníze po čase vyžádala zpátky - pohledávku prý banka znehodnotila sama svým špatným postupem, a tak nemá na žádné finance od státu nárok.
ČSOB 1,7 miliardy vrátila až po soudním rozhodnutí. Vzápětí prohlásila, že si na základě smluv o státních zárukách vybere prohrané peníze druhou stranou od ministerstva financí. Jenže i to se zaseklo a peníze odmítá bance zaplatit. Proto se je ČSOB snaží získat pomocí arbitráže.
Která strana má pravdu? Obě jsou vyzbrojené tlustými právními stanovisky, která podporují jejich verzi. A mnohaměsíční jednání o smírném řešení nikam nevedla.
Česko zřejmě nevyhnutelně míří k dalšímu finančně náročnému sporu. S mezinárodními arbitrážemi nemá dobrou zkušenost. Všechny klíčové - mnohdy i kvůli špatné koordinaci své obhajoby - prohrálo.
