Od září jste prezidentem České stomatologické komory, jste členem řady dalších společností či předsedou Společnosti estetické a laserové medicíny. Máte čas i na soukromí?
Je pravda, že velmi pracuji, a to nejen dvanáct hodin denně pět dní v týdnu, ale spíše je to čtrnáct hodin denně sedm dní v týdnu. Byl to i jeden z důvodů, proč jsem se rozvedl. Mám to tak nastavené, ale snažím se najít si denně alespoň hodinu na rodinu. Je to možná neetické, ale já bych nedokázal být půl dne doma.
Vy jste kdysi moderoval pořad Tabu, který vás proslavil. Jaká to byla pro vás doba?
Byl to děs. Moderovat Tabu byla jedna z nejhorších věcí. Lidi mě brali jako úchyla, blázna a zoufalce. Ten pořad byl hodně jiný a já mnohdy těm lidem šel hodně na kůži. Každého to velmi zajímalo, lidé na to rádi koukali, přesto jsem pro ně byl divňák. Na druhou stranu jsem zažil velmi krásné období, na které často vzpomínám.
Projevuje se u vás pracovní deformace? Když vidíte ženu či muže, máte tendenci radit, co zlepšit na zubech či obličeji?
Já tomu nepodléhám, ale pokud se mě někdo zeptá, určitě se podívám a poradím, co bych na něm či na ní případně upravil. Za každou cenu se však svým názorem nevnucuji.
Jaké operace nejčastější provádíte?
Abych byl upřímný, já už od určitého věku spíše opravuji. Je to nutné. Čím dál častěji se na mě obrací klienti s něčím, co se u jiného lékaře nepovedlo.
Na kosmetickém veletrhu v pražských Holešovicích každý půlrok přednášíte o estetické medicíně. Mužů je tu velmi málo. Jak se tam vždy cítíte?
Na Interbeauty se cítím moc dobře. Pro mě je to běžné, jsem předsedou odborné Společnosti estetické a laserové medicíny. Na klinice mám kolem sebe desítky spolupracovnic a také se hodně staráme o ženy. Asi 75 procent zákazníků estetické medicíny jsou ženy, což zase obráceně říká, že 25 procent jsou muži, což není vůbec malé číslo. Ale není nezajímavé, že většina z těch mužů se dostaví na základě podnětu ženy.
Co si u vás třeba muži nejčastěji nechávají dělat?
Nejvíce investují do zubů. Pak chtějí razantní výkony. Chtějí často plastické operace, hodně chodí na víčka, facelifty, na operace břicha, aby vypadali štíhleji. Nechodí třeba na výplně, protože to u chlapa málokdy vypadá dobře a řada z nich už dnes chodí na různá laserová ošetření, aby neměli fleky v obličeji.
Vydal jste knihu Nevěřte ani mně aneb Špinavé triky i neuvěřitelné možnosti estetické medicíny. Co jste tím chtěl lidem sdělit?
Kniha je především přehledným průvodcem po světě estetické medicíny a představuje moderní zkrášlovací procedury. Ve třech kapitolách se dozvíte o nejčastějších problémech a možnostech jejich řešení, ale též o nástrahách a nekalých praktikách, se kterými se v tomto oboru můžete setkat. Chtěl jsem lidem skrz mé odborné oči ukázat svět byznysu a lidské krásy. Také i poradit, podle čeho se v estetice orientovat, jak vybírat a na co si dát pozor.
Jaké jsou aktuálně trendy v estetické medicíně?
Já bych všechny chtěl varovat před hitem a boomem. Já vždycky říkám, že ty nové věci se zkoušejí na pokusných králících, kteří většinou umřou. Čili se snažím lidi před tím varovat, aby spíš chodili na procedury, které jsou vyzkoušené, bezpečné a regulované. Z některých trendů poslední doby jsem spíš smutný, já vím, že lidem vůbec nepomůžou. Jsou to zbytečně vyhozené peníze.
Co naopak bylo hitem a opravdu pomohlo?
V posledních letech přišly například velké pokroky v cévní estetické chirurgii. Například operace křečových žil se dělají teď tak, že už odpoledne můžete skoro sportovat. Dále ošetření laserem má poměrně dobrý výsledek. A třeba hodně zajímavé věci jsou výkony proti nadměrnému tuku, který dokážeme dnes už velmi efektivně zmrazovat a tukové buňky zmizí. Ale přesto, ať jsou lidé opatrní.
A vy sám jste někdy nějaký zákrok podstoupil?
S výjimkou výkonů na otěhotnění jsem absolvoval všechno. Chci to na sobě vyzkoušet, když to jenom trochu jde. Ale je to tak, že například tím laserem si pálím zápěstí. Nepálím si obličej, protože na to většinou nemám čas. Asi je možné, že člověk s přibývajícím věkem přehodnotí perspektivu. Mladšímu člověku se to dobře říká, že na nic nepůjde, ale ve stáří se tomu nevyhne.
Jste stomatolog. Chodíte pravidelně k zubaři?
Jsem vzorný příklad kovářovy kobyly. Jednou za čas, bohužel ne však pravidelně, poprosím kolegu, aby se na mne podíval. Jak říkám, je to velmi málo. Pokud se objeví problém, ten si už vyřeším sám. Naposledy jsem si uraženou jedničku opravil před zrcadlem sám. Není to tím, že kolegům nevěřím, ale tím, že mě baví na sobě zkoušet různé věci. I to, že si sám vytrhnu zub.
