Znojmo ročně zaneřádí více než jeden milion litrů psí moči a 27 tisíc kilogramů exkrementů. Jeden jediný pes má přitom „na svědomí“ 400 litrů moči a 11 kilo exkrementů. Výsledkem jsou zničené stromy a popálený trávník.
V městském parku už přitom slouží „psí záchod“, ale jeho efekt není valný. Od zvažovaných ochranných prvků kolem stromů radnice upustila. A jako nejefektivnější varianta řešení občůrávání vyplynulo postavit psí výběhy. Doporučila to i komise pro životní prostředí.
„Nechci být politikem minulosti, který by to řešil zákazem vstupu pejsků do parků. Proto jsme ve snaze udržet zdravou zeleň a zároveň potěšit pejskaře vyčlenili dohromady tři místa, kde vzniknou nové psí výběhy,“ přibližuje starosta Jakub Malačka (nestraník).
Výběhy s agility překážkami mají během léta sloužit v horním a dolním parku a v hradebním příkopu pod Vlkovou věží. Pejskaři by měli venčit primárně tam. „Pokud se postupně zničí pouze tyto části parků, jsme připraveni je opakovaně revitalizovat,“ vysvětluje Malačka.
Zabrat dostávají i sloupy veřejného osvětlení
Problém s agresivní psí močí řeší i další města. Například Brno-střed instaluje psí pisoáry, jinde se osvědčily dřevěné kůly u květinových záhonů, a jak říká mluvčí Kateřina Dobešová, pejskům dobrou službu udělá i vhodně umístěný kámen na okraji plochy zeleně.
Jak především dřeviny trpí, pozoruje i Veřejná zeleň města Brna. Například často v parcích vysazovaný tis červený je dost háklivý. „Instalovali jsme kolem nich dřevěné patníky a ve většině případů to funguje. Kolem záhonů jsou dřevěné kůly s konopným lanem,“ popisuje za instituci Tomáš Trnka. Pro volné venčení v Brně funguje například psí louka v Lužánkách a psí stezka na Špilberku.
A není to jen zeleň, co dostává zabrat – kvůli moči rezivějí také sloupy. Už od roku 2008 jsou všechny brněnské nové nebo rekonstruované lampy veřejného osvětlení kryty ve spodní části speciální manžetou.
„Ta by je měla chránit před psí močí a navíc pomáhá i proti takzvaným bludným proudům (elektrický úkaz, pozn. red.),“ poukazuje za Magistrát města Brna Filip Poňuchálek.
Zkontrolovat všechny majitele nejde
Nejde ale jen o to, kde a jak lidé venčí, ale i o fakt, že na vodítku pochoduje mnohem víc psů, než města evidují. Dobře k tomu slouží opět příklad ze Znojma, kde je hlášeno přes 2 400 psů. Jak ale upozornil radní Jakub Krainer (Pro Znojmo), podle místních veterinářů počet psů přesahuje deset tisíc.
Důvod? Nejspíš to, že lidé psa přihlašují buď jinde, nebo na rodiče a prarodiče v seniorském věku, kteří jsou od poplatku osvobozeni.
Krainer vidí řešení v důslednější kontrole, motivací by mohlo být snížení poplatku ze současného tisíce korun u prvního a 1 500 korun u druhého psa na hranici pouze mírně vyšší od okolních obcí. „Potom by se majitelům nevyplatilo kvůli stovce hlásit psa jinde a výběr poplatků by se zvýšil,“ uvedl s tím, že s oficiálními čísly by se i lépe plánovaly zmíněné výběhy.
Že někteří pejskaři přihlašují svého miláčka na rodinného příslušníka, který má nižší sazbu, se děje i v každé brněnské městské části, pokud jsou roční poplatky nad tisíc korun.
„Zkontrolovat všechny majitele a řádné nahlášení jejich pejsků není v našich silách, spoléháme proto na jejich zodpovědnost a pravdivé nahlášení,“ přiznává mluvčí Brna-střed Kateřina Dobešová.
Držitel psa s ním může být kdekoliv
Mluvčí Vyškova Michal Kočí v této souvislosti lituje, že ani novela veterinárního zákona nezavedla centrální registr čipovaných psů, který by mnohé vyřešil. „Naštěstí probíhá příprava tohoto ustanovení zákona s plánovanou účinností od 1. ledna 2022. Takže předpokládáme, že do budoucna pro nás budou informace o držitelích psů dostupnější,“ věří.
Jak ale namítá za brněnské Královo Pole Olga Pelcová, samozřejmě nikde není psáno, že držitel psa musí navštěvovat veterináře ve své městské části nebo obci a to může jejich údaje zkreslovat. A držitel psa se s ním může zdržovat prakticky kdekoli.
„Vzhledem k tomu je úvaha o spekulativním přihlašování psa jiným než skutečným držitelem zcela neprokazatelná. Že pes nežije u držitele, k němuž je přihlášen, je možné a není to trestné,“ podotkla mluvčí městské části.
A kam vlastně poplatky, které jsou téměř trojnásobné než ty za odpad, plynou? Města jimi zpravidla eliminují nepořádek po nezodpovědných pejskařích. Peníze jsou využívány na údržbu čistoty města a chodníků, likvidaci exkrementů nebo jako například nyní ve Znojmě na výstavbu výběhů.
