Od 1. července už nebudou obyvatelé nejzápadnějšího cípu Znojemska čekat na sanitku desítky minut jako dosud. I k nim již totiž dorazí rychlá záchranná služba do patnácti minut, jako je to obvyklé jinde v zemi.
Do nejzápadnější části kraje dosud vyjížděly sanitky z třicet kilometrů vzdálené Šumné či Moravských Budějovic. V nedaleké Jemnici, která je vzdálená 16 kilometrů, nyní vyrostla nová stanice rychlé záchranné služby. A ta jim pomůže.
Jemnice sice patří do kraje Vysočina, podle politiků to ovšem není problém. "Dohoda je taková, že nám ze sousedního kraje pokryjí i toto naše území," uvedl jihomoravský krajský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý.
Operační z "jihu" pošle pomoc z Vysočiny
Kraje mezi sebou již vše smluvně ošetřily. Místní lidé ze západu Vranovska se se žádostí o rychlou pomoc lékařů dovolají na jihomoravské zdravotnické operační středisko. "To pak bude tuto jejich výzvu směřovat do Jemnice," popsal Ryšavý.
Tamní obce chystanou novinku vítají. "Když sem sanitka dojela za půl hodiny, bylo to ještě dobré. Navíc v zimě je to ještě horší a komunikace jsou tady hodně špatné, sanitka tu rozhodně nemůže jezdit stovkou. Jsme proto rádi, že se situaci vyřeší," kvitoval starosta Vratěnína Martin Kincl.
Právě o Vratěníně se přitom uvažovalo jako o místě, kde by stanice záchranky mohla stát. Před dvěma lety totiž kraj se svými dolnorakouskými protějšky konzultoval zlepšení součinnosti záchranné služby.
A v plánech bylo vytvořit z budovy bývalého hraničního přechodu Vratěnín stanoviště sanitek, odkud budou lékaři záchranné služby vyjíždět k pacientům jak do Vratěnína, Uherčic, Korolup, Vysočan, Oslnovic a dalších obcí západně od Vranovské přehrady, tak i k rakouským sousedům.
"Politici měli takovou představu, že by se obsluhovalo i rakouské území, což asi není až tak jednoduché. A myslím, že by to bylo i drahé. Zkrátka minulé krajské zastupitelstvo to odsouhlasilo a to současné zase zrušilo," komentoval to Kincl.
V nejzápadnějším cípu Jihomoravského kraje bude zasahovat rychlá záchranná služba ze sousední Vysočiny. Dohodly se na tom oba kraje. K obcím na západě Vranovska to totiž jihomoravské sanitky měly příliš daleko.
Chybí i vodní záchranáři
S rychlou záchrannou službou nemá problémy jen západní cíp Vranovska. Sama Vranovská přehrada, která láká v létě tisíce turistů, se musí podobně jako v minulých letech letos obejít bez vodní záchranné služby.
I letos není nikdo, kdo by dobrovolnou službu na této přehradě vykonával. "Nejsme na Vranově schopni zajistit tuto službu. Není ani z čeho vybudovat tamní základnu, není za co pořídit techniku ani běžný provoz," zdůvodnil člen prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Stanislav Hrdlička.
Vodní záchranná služba funguje například na Nových Mlýnech na Břeclavsku. Podle Hrdličky je tam nutná, neboť jde o největší vodní plochu v zemi. Její členové navíc vyjíždějí k zásahům i na další vodní plochy v kraji.
Rovněž na novomlýnských nádržích se však podobně jako jinde potýkají s nedostatkem peněz na provoz.
