"Je to tak, i kolem Brna není skoro nic. Všeho moc škodí, půda je přemokřená a v té už nerostou ani houby," říká brněnský mykolog Vladimír Antonín.
S prázdnými košíky chodí z lesa lidé i v některých oblastech na Vyškovsku. "V lese bylo tak mokro, že jsem si musela vzít gumáky. Chodila jsem po něm tři hodiny a procházela i místy, kde hřiby jinak rostou, ale domů jsem nepřinesla vůbec nic," posteskla si Anna Bílá, která je hledala u Pavlovic.
Půda je vlhká a slunce ji neprohřeje
Podle Vladimíra Antonína však houby nerostou nejen proto, že je až příliš vlhko, ale navíc půda v lesích není dostatečně prohřátá. "Bylo sice pár velmi teplých dní, ale před nimi bylo delší čas poměrně chladno a málo svítilo slunce. Půda se stačila ohřát jen na okrajích lesa. Tam nyní nějaké houby rostou. Je to ale slabé, i do naší mykologické poradny nyní moc lidí nechodí," dodal.
Dokonce i na Hodonínsku, kde jsou písčité půdy, které rychleji vysychají, nejsou houbaři nijak zvlášť spokojení. "V okolí Dubňan se v lesích objevila spousta malých kuřátek, jak říkáme liškám obecným. Čekali jsme, až trochu povyrostou a těšili se, kolik jich nasbíráme. Pak tady ve dvou dnech napadlo 55 až 60 milimetrů srážek. Všechno bylo pod vodou a kuřátka zmizela," říká mykolog Václav Koplík z Ratíškovic na Hodonínsku.
Přiznal, že i když se houbám věnuje desítky let, těžko odhaduje, co bude dál. "Nevzpomínám si, že by bylo v lesích tolik vláhy. A je podivné, že teď nerostou ani dřevokazné houby na pařezích," říká Václav Koplík.
Houby rostou ve vlnách, teď je mezidobí, míní odborník
Dokonce i houbaři na Blanensku v těchto dnech ani moc nelitují, že se do zdejších lesů kvůli kalamitě nesmí vstupovat. "Neroste tam nic, půda je tak promáčená, že čvachtá pod nohama a některá místa připomínají bažinu," říká Jaromír Kyzlink z Klepačova na Blanensku.
Pro méně hub v lesích, než by se dalo čekat, má Václav Koplík i další vysvětlení. "Rostou ve vlnách, ta první už přešla a teď je takové mezidobí. Navíc kvetou lípy a ty mají na houby zřejmě nějaké negativní účinky. Už dlouhodobě máme vysledované, že kvetoucí lípy nejdou s houbami dohromady," dodal.
Úrodu si "pojistili" farářem
Houby podle mykologů v těchto dnech moc nerostou hlavně v údolích a hlubokých lesích. Větší šanci dávají lidem, kteří se s košíky vydají do dubových a habrových porostů, a houby budou hledat na východních a jižních více prohřátých a osluněných svazích.
A odhadují, že na přelomu června a července už bude lépe, že se snad potvrdí přísloví, že Svatý Ludvík houby seje a Petr a Pavel, kteří mají svátek 29. června, je sbírají.
Houbaři z Ratíškovic a okolí si houbařskou úrodu navíc v pondělí pojistili tím, že se na svatého Víta, patrona houbařů, vydali do lesa i s farářem, aby jim ho požehnal. "Tak věříme, že jeho přímluva pomůže," říká Václav Koplík.
