O majetek přišel otec Mercedes Dietrichsteinové po konci druhé světové války na základě takzvaných Benešových dekretů (soud o majetek rodu na Mikulovsku) .
Podle žalující strany byla konfiskace nezákonná. Zástupci státu argumentovali tím, že zabavení majetku bylo zákonné, protože Dietrichstein měl německou národnost a byl členem nacistických organizací Sudetoněmecké strany (SdP).
Soudce Přemysl Klas dnes v celém rozsahu stížnosti Dietrichsteinové zamítl. "Soud provedl rozsáhlé dokazování a pokud jde o vlastnické právo otce žalované, tak dospěl k závěru, že vlastnického práva pozbyl na základě dekretu prezidenta Beneše. Konfiskace byla důvodná a zákonná," řekl v odůvodnění Klas.
Platil členské příspěvky straně SdP
Benešovy dekrety se vztahují na všechny osoby s německou či maďarskou národností bez ohledu na státní příslušnost. To jsou všichni ti, kteří se přihlásili k německé či maďarské národnosti nebo se stali členy národních skupin sdružující osoby s německou národností.
"Z dokladů ze spolkového archivu v Berlíně vyplývá, že otec žalobkyně v jednom z dotazníků uvedl, že se v květnu 1938 stal členem SdP a členské příspěvky platil do konce roku 1938," řekl soudce.
Tuto stranu podle něj lze považovat za nacistickou, i vzhledem k tomu, že v září 1938 byla její činnost úředně pozastavena. Z důkazů podle Klase nelze dovodit, že by Dietrichstein byl profašisticky orientován, z právního hlediska se na něj ale dekrety vztahují.
K fašismu měl ale negativní vztah
Z dokazování a výpovědi svědků naopak vyplynulo, že Dietrichstein měl k fašismu negativní vztah. "Do NSDAP přijat nebyl, německé orgány jej nepovažovaly za osobu spolehlivou v souvislosti s jeho sounáležitostí s ideologií. Z německých a rakouských archivů vyplývá, že byl v době války dokonce krátce vězněn," řekl Klas.
I přes zřejmý odpor k fašismu ale nelze podle soudce chování Dietrichsteina označit za "aktivní boj za zachování celistvosti republiky", který je předpokladem pro použití výjimky pro antifašisty a která je součástí dekretů.
Podle některých dobových vyprávění Dietrichstein 8. října 1938 nechal uzavřít bránu svého zámku a nepřijel přivítat Adolfa Hitlera při jeho návštěvě města. Vůdce nacistů tehdy navštívil československé pohraničí, které na základě mnichovské smlouvy zabrali Němci. Hmatatelný důkaz k tomu chybí.
V dotazníku jsou údajně dvě různá písma
"Návštěva byla mimořádnou událostí. Tehdejší mikulovské noviny Nikolsburger Vochenschrift jí věnovaly celé číslo, o Dietrichsteinovi tam není zmínka. Kdyby se oslav účastnil, byl by tam jistě podrobně zachycen," řekl již dříve ředitel mikulovského muzea Petr Kubín.
Mercedes Dietrichsteinová se s největší pravděpodobností odvolá ke Krajskému soudu v Brně, ze zákona na to má 15 dnů. "Doporučím jí, aby se odvolala. Ona si není vůbec jistá, že ten dotazník vyplnil její otec. Objevují se v něm snad písma dvojího druhu. To je potřeba ještě ověřit," řekl v pátek její právní zástupce Jaroslav Čapek.
Mercedes Dietrichsteinová žádá o navrácení mikulovského zámku, tamní památky Kozí hrádek a stovek hektarů pozemků.
