Angelina ztratila kontrolu nad svou Kawasaki Ninja ZX-6R a vylétla ze silnice. Tvrdí, že měla problém s kolem, které začalo vibrovat celou motorkou.
„Soči Speeder“ uháněla na svém silničním supersportu (600 ccm, výkon 130 koní) sto kilometrů za hodinu nad povolený limit. Život jí zachránilo to, že jí při pádu nestálo nic v cestě.
Kráska, které je něco málo přes dvacet, měla obrovské štěstí, z nehody vyvázla bez větších šrámů. Má škrábance a modřiny na zádech a nohách, ale žádné zlomeniny.
Svým téměř třiceti tisícům fanoušků, kteří ji sledují na sociálních sítích, ukázala šrámy.
Tragický začátek motosezony v Česku
Jen za duben zemřelo na českých silnicích čtrnáct motorkářů. „Jde o nejhorší bilanci úmrtí motorkářů od roku 2007. Tragická statistika za první čtyři měsíce roku je o to více alarmující, že v březnu a dubnu byla v platnosti omezení pohybu v souvislosti s koronavirovou krizí,“ uvádí Besip. Teplé a slunečné počasí přesto přilákalo na silnice vysoký počet motocyklistů. Nepřiměřená rychlost, nevyježděnost řidičů jednostopých vozidel v jarním období a špatný odhad stavu a profilu vozovky se podle statistik podílejí na závažných nehodách nejvíce.
„Motocyklisté často podceňují rizikové situace, nepřizpůsobí rychlost stavu vozovky nebo situaci v provozu, ale ani nevnímají své vlastní limity,“ komentuje vedoucí Besipu Tomáš Neřold.
Nejvíce nehod se stává na silnicích druhé třídy, mimo město a často v zatáčkách. Mezi nejčetnější faktory, které přispívají ke vzniku dopravních nehod motocyklistů, patří nepozornost řidiče motocyklu, vysoká rychlost a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, nezkušenost motocyklisty, nesprávné vyhodnocení situace, vědomé nerespektování pravidel silničního provozu či reakce v panice.
Rizikových situací je spousta
Besip upozorňuje i na riziková setkání, která vznikají na silnici mezi autem a motorkou a vytvářejí velmi nebezpečné situace, které mívají i fatální následky. Jde například o nedodržování bezpečné vzdálenosti.
Motorky mají oproti autu obrovskou výhodu zrychlení. Přesto spousta motorkářů jezdí velice blízko vozidel, která se chystají předjet, a řidiči automobilů se jich potom leknou – což u nich může vyvolat špatnou reakci (brzdy, vybočení ze směru atd.).
Také průjezd zatáčkou může přinést různé problémy. Často se stává, že do pravé zatáčky tzv. „spadnou“, což znamená, že kvůli špatnému odhadu poloměru vjedou do vnitřku zatáčky, mnohdy až do protisměru. Nebo naopak, díky vysoké rychlosti je zatáčka vynese, a to může skončit opět v protisměru nebo dokonce mimo silnici.
Velký rozdíl je také v brzdění auta a motorky. Auto má oproti motorce výhodu v účinnosti brzd, větší plochu pneumatik na asfaltu. A také, díky ABS, může naplno brzdit i v zatáčce. To motorky nemohou. Pokud tedy řidič vozidla začne prudce brzdit, tak motorka za ním má jen malou šanci včas zastavit.
„Také je třeba mít na paměti, že motorka je na silnici malá a mnohdy řidiče automobilů klame odhad, jakou se přibližuje rychlostí. Mělo by tedy být zažitým pravidlem, že pokud se blíží motocykl, nechá ho řidič vozidla při vyjíždění na silnici projet. Vždycky je lepší pár sekund počkat, než motorkáře ohrozit,“ radí Neřold.
Nevypnutý blinkr u motorky může být velký problém. Bohužel totiž není jezdci nijak zvukově signalizován. Řidič auta se tak často může domnívat, že motorka bude zabočovat a není tomu tak. Řidiči automobilů by se s tím měli naučit počítat.
Motorka je plnohodnotným účastníkem provozu, přesto se může stát, že někteří motorkáři a skútraři jezdí zbytečně u krajnice. Je to chyba. Při předjíždění autem se může lehce stát, že takový motocykl je zcela neúmyslně ze silnice vystrčen – stačí poryv větru.
