Premiér Andrej Babiš oznámil, že Česko plní své závazky na snižování emisí a zároveň má do budoucích let ambice. „Naším dlouhodobým cílem je snížit emise o 80 procent do roku 2050,“ uvedl premiér.
Cesta ke snížení emisí by měla vést i přes investice do jaderné energetiky. „Jsem naprosto přesvědčen, že vývoj jaderné energie jakožto zdroje s nulovými emisemi, musí být podpořen,“ uvedl Babiš. Jeho postoj k jaderné energetice se rozchází s přístupem většiny západoevropských států, které od jádra v posledních let pomalu ustupují.
Babiš ve své projevu připomněl, že Evropská unie je v současnosti lídrem v boji s globálními změnami klimatu, upozornil ale, že sama na tak rozsáhlý problém nestačí. „Bez širšího zapojení zbytku světa se nám nepodaří planetu zachránit,“ řekl český premiér ve svém projevu při zahájení summitu COP25.
„Uhlíková neutralita je pro mě hlavně jádro,“ zdůraznil český premiér později na tiskové konferenci. „Stručně řečeno je to o tom, že končíme se spalováním uhlí a budeme mít jádro,“ vysvětlil. Česká republika podle něj patří mezi nejvíc průmyslové země v Evropě a to ji staví do specifické situace. Ostatní státy mají výraznější zastoupení jaderné energie než my a podle premiéra je potřeba je dohnat.
„Od Pařížské dohody, kdy bylo velké objímaní a nadšení, se jedničkářská Evropa snaží být ještě většími jedničkáři, ale nikdo se k nám moc nepřidává,“ řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec. Doplnil, že je důležité zaměřit se kromě energetiky, také na opatření, které nám pomohou se klimatickým změnám přízpůsobit.
Klimatická konference COP25 v Madridu navazuje na zářijový klimatický summit OSN v New Yorku. Jejím hlavním tématem je pařížská klimatická dohoda z roku 2015 a způsoby jejího uplatňování v praxi.
Heslem konference je #Time For Action, které má zdůrazňovat, že je čas jednat. Je otázkou, zda účastníci vyslyší výzvy milionů mladých lidí, kteří v posledních měsících vycházejí do ulic inspirováni šestnáctiletou švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou, aby přiměli politiky k důslednější ochraně životního prostředí a snižování emisí
Šéf OSN: Množství skleníkových plynů je rekordní
Generální tajemník OSN António Guterres na úvod konference vyzval účastnické země, aby boj proti klimatickým změnám nevzdávaly. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně.
Chilská ministryně životního prostředí Carolina Schmidtová, jejíž země madridské konferenci předsedá, ve svém zahajovacím projevu vyzvala vlády, aby předložily ambicióznější závazky snižování emisí skleníkových plynů před vypršením lhůty, jež byla stanovena ke konci příštího roku.
Na konferenci v Paříži v roce 2015 si na 200 států světa určilo za cíl udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období, a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Jednotlivé země zároveň v pařížské klimatické dohodě stanovily své závazky omezení emisí, které mají každých pět let aktualizovat. Madridská klimatická konference tak zahajuje klíčové období trvající do konce roku 2020, během kterého musí signatáři dohody představit nové národní klimatické cíle.
Průměrné teploty jsou již nyní ve srovnání s předindustriálním obdobím zhruba o jeden stupeň Celsia vyšší. Přesný rok, se kterým se teploty porovnávají, není v dohodách OSN definován. Podle serveru BBC News vědci za tento přelom převážně považují období let 1850-1900, ačkoli průmyslová revoluce v Británii začala již v druhé polovině 18. století. Program OSN pro životní prostředí ve své zprávě z minulého týdne varoval, že pokud by se země držely svých stávajících slibů ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně, což by mělo pro klima ničivé důsledky.
Šéf OSN Guterres podotkl, že kdyby svět začal s razantním snižováním emisí před deseti lety, dosažení cíle pařížské dohody by bylo podstatně jednodušší. Apeloval také na velké znečišťovatele, aby přestali stavět uhelné elektrárny, jinak budou veškeré snahy o zastavení klimatických změn odsouzeny k nezdaru.
Na loňském klimatickém summitu v Polsku se účastnickým státům podařilo dohodnout několik dílčích opatření k dodržování a případnému prohlubování cílů pařížské klimatické dohody, na stole však stále zůstávají některé nevyjasněné otázky. K problematickým článkům dohody patří například systém emisních povolenek a obchodování s nimi či kompenzace škod způsobených nepříznivými dopady klimatických změn, o něž žádají rozvojové země.
