Americký trh měl být pro koncern Volkswagen důležitým prostředkem k tomu, aby se firma stala největším světovým výrobcem automobilů. Právě v USA cítil koncern před vypuknutím skandálu s emisemi velký potenciál k rozvoji. Ostatně, firma už v minulosti dosáhla v USA sedmiprocentního podílu na trhu a podobné ambice měla do budoucna.
První vůz značky Volkswagen se do USA dostal v lednu roku 1949, tedy pouhé čtyři roky po poválečném obnovení výroby ve Wolfsburgu. Začátky značky tu byly těžké, za celý rok se podařilo prodat pouhé dva kusy modelu Brouk, v roce 1950 prodal dealer Max Hoffman 157 brouků. Jenže pak začala přeci jenom prodejní čísla stoupat a Volkswagen dokonce v roce 1955 otevřel v USA svou vlastní pobočku, letos tedy firma neslavně oslavuje 60 let oficiální přítomnosti na tamním trhu.
Vyplatí se koupit ojetý TDI postižený aférou? |
V roce 1965 měla firma na tamním trhu 909 dealerů, to je asi o 250 více než v současnosti. Šedesátá léta byla pro VW nejlepším obdobím, jaké automobilka za oceánem kdy zažila. V roce 1970 prodala značka v USA 569 696 automobilů, v podstatě kombinaci dvou modelů – brouka a minibusu. Byla to doba hippies a Volkswagen se vezl na vlně alternativ, jeho malá a na americké poměry hodně nezvyklá auta byla pro mnohé vyjádřením životního postoje. Pro jiné to však byla jednoduchá a praktická volba. Ať tak či tak, automobilka měla na přelomu dekády na tamním trhu podíl sedm procent a ostatní zahraniční značky jí mohly jen závidět.
Jenže pak přišla dravá japonská konkurence a i americké značky začaly více bojovat o zákazníka. Volkswagen v roce 1975 své již zastaralé modely vyměnil za moderní auta s pohonem předních kol. A americká varianta moderního modelu Golf nazvaná Rabbit se v roce 1977 stal jedním z prvních dieselových osobních aut na americkém trhu, tyto inovace ovšem nezabraly a konkurence se dostala dopředu.
Podstata kauzy Dieselgate:
Proč v USA nefrčí nafťáky
Na pomyslné dno dopadl Volkswagen v roce 1993, kdy si Američané pořídili méně než 50 000 vozů této značky, pak se díky novým modelům prodejní čísla postupně zvedaly. Pomohl především retro model New Beetle uvedený v roce 1998. Na počátku nového milénia tak VW prodal v USA přes 350 000 svých vozů.
Jenže další výrazný růst nepřišel, naopak v roce 2009 přichází zatím nejhorší výsledek značky v novém tisíciletí, když v USA dovedla udat 213 454 aut. Právě v této době se značka začala soustředit na uvedení v Evropě tak populárních vozů se vznětovým motorem na americký trh. Opět však svým způsobem narazila.
Skandál ukazuje, proč smogu neubývá |
„Spotřeba paliva, dlouhá životnost a další přednosti vznětových motorů musely v kampani na podporu turbodieselů v USA ustoupit hlavnímu sdělení a to tomu, že diesely jsou konečně ekologické,“ vysvětluje způsob propagace vznětových volkswagenů Jonathon Ramsey, redaktor amerického motoristického magazínu Autoblog.com. Američané ovšem podle něj měli diesely spojeny s hlučnými, kouřícími a komplikovanými automobily, které z amerického trhu zmizely téměř tak rychle, jako se na něm v závěru sedmdesátých let objevily.
Natankovat naftu je v USA navíc komplikovanější než benzin, zdaleka ne všechny čerpací stanice ji prodávají, naftová auta jsou dražší než ta na benzin a samotná nafta také stojí v USA více. „Proč kupovat naftu, když především hybridní auta mají mnohem lepší reputaci a benzinové motory se v poslední době hodně zlepšují z hlediska spotřeby,“ přidává svůj názor na věc americký redaktor Ramsey.
Volkswagen nakonec některé zákazníky přesvědčil a i díky novým dieselovým modelům, kvůli kterým je teď v průšvihu, se mu podařilo prodejní čísla zvýšit na více než 438 000 v roce 2012. Od té doby opět prodeje postupně upadají, vloni to bylo 366 970 aut a i letos zaznamenával před vypuknutím skandálu Volkswagen v USA v jednotlivých měsících meziroční propady. Jeho aktuální podíl na americkém trhu je pouze 1,9 %. I kvůli tomu vypukla letos v létě válka ve vedení VW mezi despotickým Ferdinandem Piëchem a Martinem Winterkornem. Tu Winterkorn ustál, ale ne na dlouho. VW má kvůli Dieselgate nového šéfa, Matthiase Müllera. A do USA posílá napravovat škody dosavadního šéfa mladoboleslavské automobilky Škoda, Winfrieda Vahlanda.
Proč nemají Američané rádi naftová auta?Čtěte v magazínu Index LN |