Zahraniční média i čtenáři v diskusích si po nehodě, při níž autobus plný belgických dětí havaroval ve švýcarském tunelu, často kladou otázku, proč odstavná nouzová plocha v tunelu končila kolmou stěnou. Právě do ní autobus narazil a nehodu nepřežilo 28 lidí, z toho 22 dětí (více o nehodě čtěte zde).
"I já se ptám, proč jsou odstavné plochy řešeny takto. Je to hrubá chyba a standardy by na tuto tvarovou podmínku měly pamatovat. V takřka všech evropských tunelech najdete únikové zóny, které mají podobně hloupý tvar," řekl iDNES.cz dopravní expert Petr Moos z pražské ČVUT. Normy pro tunely podle něj vyžadují, aby v dopravní cestě nebyly překážky. Nouzové stání je však už mimo jízdní pruh.
Přitom by podle Moose stačilo, aby před kolmou stěnou byl retardér nebo nějaká jiná zábrana, která by vůz směřující čelně proti zdi svedla stranou. Nebo aby zeď byla šikmá, ne kolmá. Náraz by pak nebyl zdaleka tak ničivý.
"Šikmá stěna není špatný nápad, následky té nehody by byly méně tragické," domnívá se i specialista na dopravní nehody Jindřich Šachl. Upozorňuje ale, že v obousměrném tunelu by taková stěna svedla vůz do protisměru.
Výklenky s kolmou stěnou se objevují i na českých dálnicích. "Situace v celé Evropě je obdobná. České normy jsou kompatibilní s evropskými, které byly od dob tunelových havárií v Alpách výrazně zpřísněny," uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová. Správce dálnic však tvrdí, že české tunely jsou v porovnání se zahraničními bezpečné, protože jsou nové, a vyhovují proto nejnovějším směrnicím.
Problém? Peníze
Jakékoli bezpečnostní úpravy mnohdy desítky let starých tunelů naráží na zásadní problém: peníze. "Náklady na zřízení takové šikminy by byly obrovské. Výklenek se dodělává zvlášť a je narušením klenby tunelu. Je to staticky náročná věc," řekl šéf Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil.
Nehoda belgického autobusu ve Švýcarsku. Ilustrační schéma
Podle něj je ale možné, že se v daném tunelu v budoucnu objeví třeba svodidlo. "Po jakékoli závažné nehodě se vždy vyhodnocuje, čím to bylo a zda se tomu nedalo zabránit. Je možné, že experti přijdou na to, že by se jinou úpravou výklenku to riziko snížilo," dodal Pospíšil.
Na finanční stránku věci upozorňuje i znalec Ivo Drahotský. "Stávající tunely se dají v současnosti těžko nějak razantně měnit kvůli enormně vysokým nákladům," domnívá se.
Přesto by podobné změny nejspíš pomohly zachránit lidské životy. "Z hlediska působení na posádku a na ty děti, cokoli jiného kromě přímého čelního střetu by mělo daleko menší následky," konstatuje Drahotský.
