Nejmenovaný oficiální zdroj jordánské státní agentuře PETRA sdělil, že jordánské úřady v březnu zhatily pokus ozbrojenců podporovaných ze zahraničí nelegálně dopravit zbraně na jordánské území. Úřady zbraně zajistily a pašeráky zadržely.
Údajné spiknutí řízené Íránem a zatýkání v Jordánsku, které v bezpečnostních otázkách spolupracuje se Spojenými státy a před měsícem se podílelo na odražení rozsáhlého raketového útoku Íránu proti Izraeli, se odehrálo v době extrémního napětí. To v regionu podnítila válka Izraele s Hamásem v Pásmu Gazy.
Hamás, jejž nejen Izrael, ale i USA či Evropská unie označují za teroristickou organizaci, je součástí takzvané Osy odporu. Tu tvoří Íránem podporované sítě skupin na Blízkém východě, které Teherán buduje desítky let ve svém zástupném boji proti státu Izrael.
Hamás vydal prohlášení, v němž uvedl, že „není spojen s žádnými činy namířenými proti Jordánsku“ a že jeho akce jsou namířeny výhradně proti Izraeli.
Oba jordánské zdroje, které hovořily s agenturou Reuters pod podmínkou zachování anonymity, odmítly specifikovat, jaké typy sabotáží se podle nich plánovaly. Tvrdí, že se tato věc teprve vyšetřuje. Uvedly nicméně, že cílem spiknutí bylo destabilizovat Jordánsko. Tato země by se podle Reuters mohla stát zástupným ohniskem krize v Pásmu Gazy, neboť na svém území hostí americkou vojenskou základnu a má společnou hranici nejen s Izraelem, ale také se Sýrií a Irákem, kde působí Íránem podporované ozbrojené skupiny.
Ideální rok pro vyhnání USA. Útok v Jordánsku ukázal nebezpečí Osy odporu |
Zdroje agentury Reuters neupřesnily, jaké typy zbraní byly při březnové razii zabaveny. Obecně však uvedly, že jordánské bezpečnostní služby v posledních měsících zmařily četné pokusy Íránu a s ním spřízněných skupin propašovat do země americké miny Claymore, výbušniny C4 a Semtex, pušky typu Kalašnikov nebo rakety Kaťuša. Většina těchto nelegálních dodávek podle nich směřuje dál na Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu. Některé - včetně těch zabavených v březnu - jsou však určeny k použití přímo v Jordánsku, například právě pro buňku Muslimského bratrstva napojenou na bojovníky Hamásu, uvedly zdroje Reuters.
„Zbraně ukrývají tak, že je zakopou v místech, kterým říkají mrtvé schránky. Pak určí jejich polohu pomocí GPS, vyfotí je a nakonec vydají pokyny svým lidem, aby je odtamtud vyzvedli,“ řekl jeden ze zdrojů.
Muslimské bratrstvo je nadnárodní islamistické hnutí, jehož odnoží je i Hamás založený v 80. letech minulého století. Hnutí tvrdí, že nevybízí k používání násilí, a konkrétně jordánská odnož působí v království už desítky let legálně. Jordánské úřady mají za to, že Írán a s ním spojené skupiny jako Hamás či libanonský Hizballáh se snaží rekrutovat mladé radikální členy Muslimského bratrstva v Jordánsku pro svou protiizraelskou a protiamerickou věc, a rozšířit tak síť sil na Blízkém východě spřízněných s Teheránem.
Jordánsko mezi mlýnskými kameny. Pomohlo Izraeli a občané se cítí zrazení |
Vysoce postavený představitel jordánského Muslimského bratrstva Reuters potvrdil, že někteří z členů hnutí byli v březnu zadrženi v souvislosti s držením zbraní. Zdůraznil však, že ať už provedli cokoli, hnutí s tím nesouhlasilo, a že podle jeho názoru spíše pašovali zbraně na Západní břeh, než že by plánovali sabotážní akce na území Jordánska. „Mezi bratrstvem a úřady probíhá dialog. Vědí, že pokud dojde k nějakým pochybením, není to vinou bratrstva, ale pouze jednotlivců, nejde o politiku bratrstva,“ řekl tento představitel, který si přál zůstat v anonymitě s ohledem na citlivost této věci.
Další vysoce postavený představitel Muslimského bratrstva, který si rovněž nepřál být jmenován, Reuters řekl, že v březnu zatčené členy buňky dříve naverboval zástupce šéfa Hamásu Sálih Arúrí, který z libanonského exilu řídil operace Hamásu na Západním břehu. Arúrí zemřel na začátku ledna při úderu bezpilotního letounu na předměstí v Bejrútu, který je obecně připisován Izraeli.
Jordánské úřady tvrdí, že za uplynulý rok zmařily celou řadu pokusů agentů napojených na proíránské milice v Sýrii propašovat přes hranice raketomety a výbušniny. Zároveň připouštějí, že některé zbraně se pašerákům přesto podařilo přes hranice dostat. Írán popírá, že by měl s touto činností cokoli společného.
