Na neklidném Blízkém východě bylo Jordánsko dosud jednou z mála zemí, které se vyhýbalo napětí spojené s válkou Izraele proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás a stupňujícími se útoky proíránských skupin na americké vojáky. O víkendu se to změnilo. Skupina Islámský odpor v Iráku při úspěšném dronovém útoku na jordánskou vojenskou základnu Tower 22 zabila tři americké vojáky a zranila desítky dalších. Jde o první zabité vojáky USA od počátku války v Pásmu Gazy.
Od vypuknutí konfliktu v Izraeli se američtí vojáci stali terčem více než 170 útoků ze strany proíránských skupin. Jednou z nejaktivnějších je právě Islámský odpor v Iráku. Stál i za dalšími údery na americké vojenské základny v Sýrii a Iráku.
Írán odmítá podíl na útoku na vojensku základnu, USA slibují odplatu |
Podle deníku The New York Times se američtí činitelé pokoušejí zjistit, zda útok naznačuje snahu Teheránu o eskalaci, nebo zda byl jen jednou z řady akcí prováděných na něj napojenými milicemi, která nečekaně skončila úspěchem. Nejmenovaní američtí činitelé listu sdělili, že podle nich Írán zřejmě nehodlá rozpoutat širší regionální válku, ale využívá své zástupné síly v tlaku na USA a Izrael.
Islámský odpor v Iráku se řadí do takzvané Osy odporu, Íránem podporované sítě milic, jež spojuje nepřátelství vůči Washingtonu a Tel Avivu. Patří do ní libanonské hnutí Hizballáh či jemenští Húsiové, kteří útočí na lodě v Rudém moři.
„Současná krize je prvním případem, kdy se osa mobilizuje na více frontách,“ podotýká list The Guardian. Jejím prostřednictvím může Írán šířit svůj vliv a poškozovat své protivníky, aniž by riskoval přímou odvetu pro němu. „Je to riskantní strategie: sebemenší chybný odhad kteréhokoli aktéra by mohl vyvolat nezastavitelný regionální požár,“ dodává Guardian.
ANALÝZA: Bidenova blízkovýchodní Zlatovláska. Odplatou riskuje válku |
Sám Teherán odmítl, že by měl s děním v Jordánsku něco společného. „Odbojné skupiny v regionu odpovídají na válečné zločiny a genocidu sionistického režimu, jenž zabíjí děti. Oni neberou příkazy od Islámské republiky Írán,“ řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání. Jako odvetu za „masakry spáchané sionistickou entitou proti našem lidem v Gaze“ odůvodnil úder v Jordánsku i Islámský odpor v Iráku.
2024: ideální doba postavit se Americe
Podle analytiků je však izraelská vojenská kampaň jen zástěrka. „Milice rámují své útoky jako odpověď na válku Izraele s Hamásem, i když jsou ve skutečnosti součástí většího íránského projektu na Blízkém východě. Írán a takzvaná Osa odporu vnímají válku Izraele s Hamásem jako příležitost urychlit svou kampaň za vyhnání amerických sil, přičemž válku využívají k narativnímu ospravedlnění svých útoků,“ uvádí americký Institut pro studium války (ISW).
„Hlavním cílem Teheránu je vyhnat americké síly z regionu. Pravděpodobně vnímá rok 2024 jako kritickou příležitost. Protiamerické a proíránské nálady jsou na vzestupu v kontextu války v Gaze,“ upozorňuje též ředitel Blízkovýchodního programu think-tanku Atlantická rada William F. Wechsler. „Teherán pravděpodobně sází na to, že rostoucí násilí nakonec povede k tomu, že se Spojené státy buď rozhodnou z regionu stáhnout, nebo je k tomu donutí spojenci. A nepochybně si uvědomují, že tento rok může skončit zvolením Donalda Trumpa, který dlouhodobě prosazuje stažení amerických sil z velké části regionu.“
USA zaskočil smrtící úder proíránských sil. Mají první oběti od konfliktu v Gaze |
Stanice CNN připomíná, že jordánský incident se odehrál v době, kdy se USA a Irák údajně připravují na rozhovory o přítomnosti americké armády v zemi a nutnosti jejího dalšího setrvávání poté, co se z teroristické organizace Islámský stát už stal jen stín jejího dřívějšího já a proti americkým vojákům v zemi roste odpor. ISW podotýká, že stažení amerických vojáků z Iráku by mělo i znatelný dopad na americké základny v Sýrii a Írán by chtěl vidět také zmizení Američanů z Jordánska.
Útoky na americké vojáky v Iráku, Sýrii a Jordánsku tak mají zřejmě donutit Washington k rozhodnutí dále nevystavovat své vojenské příslušníky dalšímu nebezpečí.
Proč právě Jordánsko?
Jordánsko se dlouhodobě snaží držet se od konfliktních situací na Blízkém východě dál a být za klidnou sílu. S Izraelem jej pojí mírová smlouva, vojenská operace Izraele v Gaze ale vedla k výraznému ochlazení vztahů. Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí je jedním z nehlasitějších kritiků Izraele z prozápadních blízkovýchodních zemí.
V zemi je početná palestinská komunita a jordánští političtí představitelé ve vztahu k sousední zemi tento fakt musí brát v potaz. Írán to dobře ví, vysvětluje list The Times. Teherán se podle něj snaží donutit občany království, aby se postavili na protiizraelskou stranu.
KOMENTÁŘ: Je už svět ve třetí světové? Proti sobě stojí dvě aliance |
Jordánsko hraje v geopolitických cílech Íránu stále větší roli. Portál The Hill jej popisuje z geografického hlediska jako „dokonalý cíl“. Díky své poloze a dlouhé hranici s Izraelem je ideálním místem pro přesun zbraní od proíránských milic ze Sýrie na Západní břeh Jordánu, kde by větší a účinnější odpor místní palestinské populace představoval pro Izrael velmi těžký bolehlav.
Ammán se ale za pomoci USA proti syrským skupinám staví a podniká proti nim i údery, protože jsou hlavními dealery syrských a libanonských drog do země. Od Američanů žádá drony, aby své hranice lépe ochránil.
Podle ISW úder na americkou základnu ze strany Teheránu může být i varovný signál Jordánsku. „Irán pravděpodobně nasměřoval útok dronem na Jordánsko částečně proto, aby jordánským představitelům vzkázal, že Osa odporu je schopna a ochotna eskalovat.“
