Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová-Sadriuová v prohlášení citovaném AFP bojkot odsoudila jako „nátlak Bělehradu“.
„Srbsko opět nezákonně zasáhlo do volebního procesu jiné země,“ uvedla prezidentka. Hlasování se dnes konalo v severní části Mitrovice, v Leposaviči, Zvečanu a Zubin Potoku.
Nástup etnických Albánců do úřadu starostů po dubnových volbách v minulém roce vyvolal na severu Kosova nepokoje. Srbové se starostům pokusili zabránit, aby se ujali funkce, přičemž při střetech s policií a mírovými silami KFOR byly na obou stranách zraněny desítky lidí. Ačkoliv volební účast v nedělním referendu činila zhruba 0,56 procenta, i dotyční starostové byli v loňském roce zvolení s velice nízkou, tříprocentní účastí, píše AFP.
V Kosovu kvete kult bývalého premiéra Tonyho Blaira, odhalí mu sochu |
Hlavní strana zastupující kosovské Srby, probělehradská Srbská kandidátka, loni v říjnu po výzvě srbského prezidenta Aleksandara Vučiče uvedla, že je připravena se případných nových voleb zúčastnit. Dva týdny před referendem o odvolání starostů ale vyzvala voliče, aby hlasování bojkotovali.
„Naším postojem je neúčastnit se referenda, které vypsal (kosovský premiér) Albin Kurti, protože udělal vše pro to, aby hlasování neuspělo,“ prohlásil podle AFP šéf strany Zlatan Elek.
Kosovská Ústřední volební komise měla potíže najít místa k pořádání referenda poté, co 33 škol se srbskými řediteli odmítlo poskytnout své prostory. Argumentovaly tím, že mají až do konce dubna na všechny víkendy naplánované kulturní akce.
Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina zemí OSN včetně Česka. Většina ze zhruba padesát tisíc Srbů žijících na severu Kosova zachovává loajalitu Srbsku.
