Dvacetiminutová cesta z letiště v Prištině do centra kosovského hlavního města se pokaždé zdá kratší. Na kdysi prázdných plochách nyní vyrůstá stále více nových kanceláří i bytových jednotek. Řadí se k nim i třípatrové prosklené sídlo společnosti Gjirafa kosovského startupu, který se mimo jiné chystá i na prvotní úpis akcií na newyorské technologické burze Nasdaq.
Gjirafa začala v Kosovu i v Albánii už před několika lety působit jako internetový vyhledávač, zároveň se představuje jako videoplatforma ve stylu Netflixu i internetové tržiště podle Amazonu. Společnost nyní zaměstnává asi 300 mladých technologických expertů a na Nasdaq by měla vstoupit do čtyř let. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Roční obrat společnosti Gjirafa se v roce 2021 vyšplhal až na 28 milionů amerických dolarů (zhruba 616 miliard korun), tím se firma umístila na deváté místo v pomyslném žebříčku Deloitte Fast 50 mezi nejrychleji rostoucí firem střední a východní Evropy. V roce 2023 má být firemní obrat ještě o další 2 miliony amerických dolarů vyšší.
ČEZ se stahuje z Turecka a Balkánu, cílí na obnovitelné zdroje v západní Evropě |
Gjirafa vznikla už v roce 2012, její zakladatel Mergim Cahani ji dokázal dostat na nohy jen s 50 tisíci dolary (asi 1,1 milionu korun), a to v době, kdy se zrovna vracel ze své profesní štace ve Spojených státech amerických.
Cahani si totiž všiml, že technologická společnost Google nepracuje s albánským jazykem a na několikamilionovém trhu viděl možnou skulinu. Následně si uvědomil, že svůj projekt může přizpůsobit i rostoucímu trendu online nakupování. „Chceme vybudovat internetovou ekonomiku celého Balkánu,“ říká třiačtyřicetiletý podnikatel.
Technologický podnik plánuje i expanzi
V příštích letech se vedení Gjirafy chce zaměřit na otevírání nových poboček v nedalekém Bulharsku a v Srbsku. Jakmile se podaří firmu dostat na burzu Nasdaq, připadá do úvahy i expanze do Řecka či Černé Hory.
Rozšiřme EU podle potřeby více o Balkán, Ukrajinu i Gruzii, řekl Pavel |
Pokud by k tomu došlo, musel by ale podnik zhruba ztrojnásobit počet svých kmenových zaměstnanců. Zároveň by se tím ale značně zvýšily podnikové tržby, a to na více než 324 milionů dolarů, což je asi desetkrát více než nyní. O možné expanzi do dalších ekonomik však CEO firmy musí ještě jednat s investory.
Podobných technologických podniků vzniká nyní v Kosovu mnoho. Město se může chlubit velmi mladým obyvatelstvem, průměrný věk totiž v Prištině dosahuje jen na zhruba 30 let. Počet podniků navíc v čase stále přibývá, za posledních deset let už o více než 57 procent.
Staví se nové byty i kanceláře
Centrum hlavního kosovského města vzkvétá. Starší budovy se opravují, provozovny realitních kanceláří brzy vytlačily nové obchody s italskou obuví. Každý rok zde přibude tisíce nových bytů. V zemi vyrostla desítka nových soukromých nemocnic i klinik.
Kosovo se zároveň může chlubit solidním hospodářským růstem, který dosahuje až na 4 procenta za rok. I tak se ale zemi nedaří příliš zvyšovat hrubý domácí produkt v přepočtu na jednoho obyvatele, a i proto se Kosovo stále řadí mezi nejchudší evropské země.
Nejexotičtější země Evropy: Albánie. Čisté moře, svérázní lidé i tajemné dějiny |
„Atmosféra Prištiny, lidé zde žijící i rušný noční život. To všechno ve mne vyvolává touhu tu být součástí něčeho většího, co se stále posouvá vpřed,“ říká obyvatelka kosovského hlavního města, sedmadvacetiletá Toska Sadikuová.
Navzdory rozmachu mnoha technologických podniků je ale kosovská ekonomika stále postavená na převodech peněz z diaspory. Odhaduje se, že zejména kvůli krvavé válce na konci minulého století aktuálně žije mimo Kosovo asi třetina zde narozených lidí. I proto řada podniků nemůže v Kosovu najít kvalifikovanou pracovní sílu.
Dohoda se Srbskem je klíčová
Země ale i nadále čelí obrovským výzvám. Kvalita ovzduší se tu řadí mezi nejhorší v celé Evropě, v loňském roce tamní obyvatelé dokonce bojovali s opakovanými výpadky elektrického proudu. Ještě větší hospodářský rozmach navíc komplikují i napjaté vztahy se sousedním Srbskem, které kosovské území stále považuje za své.
„Vidím některé pozitivní změny, což je dobrá a povzbudivá zpráva do budoucna. Buďme ale realisté, stále máme na čem pracovat,“ komentuje současné trendy i šestatřicetiletá bankéřka Flora Osmaniová.
Čína se zabydlela na Balkánu. Letos investuje v Srbsku stejně jako celá EU |
Klíčem kosovského úspěchu je hlavně dohoda se sousedním Srbskem. Ta by totiž Kosovo přiblížila k tomu, aby se stalo součástí Evropské unie. Brusel i Washington na oba celky tlačí, aby konečně podepsaly dohodu o normalizaci vztahů. Za Kosovo by taková dohoda mohla vzniknout už v příštím roce. Jakmile by se to povedlo, hospodářský růst i zahraniční investice by se v případě Kosova mohly rázem až zdvojnásobit.
Zatímco se Evropská unie připravuje na možné členství Ukrajiny v Evropské unie, hrozí, že právě Kosovo zůstane v těchto snahách v pozadí. Prozatím se s Kosovem od Nového roku povede navázat bezvízový styk. Řada místních odborníků se ale obává, že se tím vzedme emigrační vlna do západní Evropy.
„Naším úkolem bude udržet lidi v Kosovu i po 1. lednu. Musí vidět, že potenciál k rozvoji je i v jejich rodné zemi, místo aby odjeli do zahraničí,“ uzavírá podle Bloombergu guvernér kosovské centrální banky Ashmet Ismaili.
