Generální advokát soudního dvora Jean Richard de la Tour už rozhodl o opodstatněnosti této žaloby a přiklonil se na stranu Komise. Soud ještě rozhodnutí nevynesl, ke stanovisku generálního advokáta přihlédnout může, ale nemusí.
„Odepřením práva stát se členem politické strany nebo politického hnutí občanům Unie, kteří nejsou českými státními příslušníky, ale mají bydliště v ČR, Česká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 22 Smlouvy o fungování EU,“ píše Jean Richard de la Tour ve svém stanovisku.
Cizincům z unijních zemí, kteří nemají české občanství, ale v Česku žijí, zákon umožňuje kandidovat v komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Musí však kandidovat jako nezávislí, nikoli jako členové politických stran. V případě evropských voleb však může kandidátní listinu podat pouze registrovaná politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice. Cizinci by se tak museli jako nezávislí dostat na kandidátku existující strany, což Evropská komise vnímá jako diskriminační.
Výhody členství ve straně
Evropská komise zmiňuje konkrétně tři druhy výhod, které má straník oproti nestraníkovi. Straníci mohou těžit z tradic, image a sociálně-organizačních struktur spojených se stranou. Též mohou těžit z volebního aparátu a zdrojů stran a mohou využívat zvláštních výsad, jako jsou finanční výhody, zvláštní daňový režim a přístup ke sdělovacím prostředkům.
„Občané EU, kteří nejsou českými státními příslušníky, mají menší šanci být zvoleni v komunálních volbách nebo volbách do Evropského parlamentu než čeští občané,“ hodnotí Jean Richard de la Tour.
Komise zažalovala Česko a Polsko, protože nedovolují kandidovat cizincům |
Ministerstvo vnitra jako gestor právní úpravy sdružování v politických uskupeních nechce soudní spor komentovat. „Řízení stále probíhá a ministerstvo vyčká na finální rozhodnutí soudu,“ reagoval mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Evropské právo doslova říká, že každý občan EU má právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v komunálních volbách v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci státu. Podle Tomáše Grygara z katedry správního a finančního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Česko cizincům účast v politických stranách neodpírá.
„Je sice pravda, že český zákon o politických stranách stanoví, že členem politické strany „může“ být občan starší 18 let, v praxi posledních let však slovo „může“ není ve vztahu ke státnímu občanství chápáno jako hranice možného, mimo jiné i ve vazbě na unijní volební právo,“ myslí si Grygar. Pokud by podle něj chtěli zákonodárci cizincům členství v politických stranách zakázat, stanovili by také sankci za porušení zákazu. „Ten však stanoven není a i v České republice existují politické strany, které reálně mají za členy cizince, byť se tím příliš nechlubí,“ míní.
Evropská komise žaluje Česko. Vadí jí, že tu notářem může být jen Čech |
Jedním z takových cizinců je například Němec Klaus Mike Hübner, který šéfuje jihlavské organizaci Strany zelených a vyučuje na zdejším gymnáziu. Ve volbách jako straník kandidoval už pětkrát, třebaže má pouze německé občanství. „Nikdy to nikdo neřešil, takže to asi nevadilo. Ostatně pracuji v Česku, platím tu daně a veškeré poplatky, takže asi těžko bych mohl být neobčan,“ myslí si Hübner. Fakt, že Evropská komise zažalovala Česko, vnímá jako příležitost, aby se konečně ujasnilo, jak to s cizinci ve volbách je.
„Nyní jsme v jakémsi právním vakuu. Je to, jako když máte doma koš plný odpadků a nikdo ho nechce vynést. Tak snad se konečně dočkáme,“ dodává Hübner.
Změna zákonů
Pokud by Evropský soudní dvůr konstatoval, že Česko porušuje unijní právo, musely by se poupravit české zákony tak, aby z nich explicitně vyznívalo, že členem strany může být i občan EU. Změnit by se musely i stanovy některých politických stran, které si české občanství dávají do podmínek členství, jako to mají například hnutí ANO, KDU-ČSL a SPD.
O tom, že soudní dvůr žalobu vyřídí kladně, je přesvědčen i právník Tomáš Grygar. „V praxi Soudní dvůr EU vykládá unijní právo v duchu budování ‚stále těsnější Unie‘, přičemž lze podle mého názoru očekávat, že žalobě Komise spíše vyhoví, tedy konstatuje, že ČR porušila unijní právo,“ vysvětluje Tomáš Grygar.
