Resort 20. září letošního roku vypsal veřejnou soutěž na Služby elektronického zdravotnictví (Služby EZ), lhůta pro podání nabídek je do letošního 3. listopadu. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Jakoba je předpokládaná cena zakázky 211 milionů korun bez DPH.
Součástí elektronického zdravotnictví budou základní systémy umožňující poskytování služeb elektronického zdravotnictví ve vazbě na Národní strategii elektronického zdravotnictví.
Součástí nebude Tečka
„Konkrétně se bude jednat o Národní portál elektronického zdravotnictví, Kmenové zdravotnické registry, Služby vytvářející důvěru, Systém správy souhlasů, Katalog služeb či Služby výměnných sítí a Žurnál činností,“ vyjmenoval pro iDNES.cz Jakob.
Současně také uvedl, že například Očkovací průkaz v aplikaci EZ karta (dříve Tečka pozn. red.) však součástí digitalizace nebude.
Ministerstvo musí vyčerpat peníze kvůli dotacím do 31. prosince roku 2025.„Respektive v plné produkčním prostředí (pro potřeby pacientů, nemocnic apod... pozn. red.) nejpozději do 30. června 2026,“ řekl Jakob k časovému úseku.
Ministerstvo zdravotnictví přerozdělilo stovky milionů bez koncepce, tvrdí NKÚ |
Podle něj se dá tedy předpokládat, že v dané době budou centrální služby elektronického zdravotnictví v provozu. Elektronizace a digitalizace zdravotnictví, například ve smyslu předávání částí elektronické zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli zdravotních služeb, podle Jakoba v praxi v České republice částečně v rostoucím rozsahu funguje.
„V rutinním provozu a funkční jsou například eRecept, Lékový záznam, ePoukaz, eNeschopenka, služby Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví, Národní zdravotnický informační portál NZIP, Vakcinace v ISIN, Tečka/čTečka,“ doplnil Jakob.
V současné době je podle něj na evropské úrovni intenzivně připravováno nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS).
„V momentě dokončení evropského legislativního procesu bude určena implementační lhůta pro povinné zavedení některých služeb elektronického zdravotnictví na národní úrovni,“ pokračoval Jakob.
Není to levné ani jednoduché
Podle něj lze říci, že v dané době budou služby elektronického zdravotnictví uvedené v nařízení povinné a budou muset být k dispozici zejména občanům čili pacientům, poskytovatelům zdravotních služeb a dalším subjektům.
Podle Jakoba jako nejzásadnější chybí spolehlivé zabezpečené spojení mezi poskytovateli zdravotních služeb v prostředí decentralizovaného zdravotnictví nebo velmi nízká či neexistující reálná standardizace již existujících zdravotních dat.
Kolik lidí ovlivní Válek na sociálních sítích? Resort zadal analýzu za miliony |
NKÚ shledává významné riziko
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) před několika dny upozornil, že ministerstvo zdravotnictví (MZ) pro poskytovatele zdravotních služeb dosud nezajistilo jednotné, bezpečné komunikační prostředí pro vzájemné sdílení zdravotnických údajů.
„Nadále tak trvá stav, že lékaři nemohou v kritických situacích efektivně získat všechny potřebné a již existující informace o pacientovi. Celkem 159 milionů korun vynaložených na plnění vybraných strategických cílů elektronizace zdravotnictví k jejich splnění nevedlo,“ píše NKÚ ve svých závěrech.
Proč kupovat levněji, když se to nekontroluje. NKÚ kritizuje zdravotnictví |
Úřad současně upozornil, že resort zdravotnictví problém odložil až do roku 2026. „V soustavném prohlubování zpoždění elektronizace zdravotnictví shledává NKÚ významné riziko,“ píše dále úřad, který prověřoval nakládaní s penězi mezi lety 2019 až 2022.
Kontroloři také zjistili, že resort k 1. lednu 2023 nezřídil klíčové součásti elektronického zdravotnictví, jako jsou kmenové zdravotnické registry, například registr poskytovatelů zdravotních služeb, registr zdravotnických pracovníků a registr pacientů.
Ministerstvo podle NKÚ odložilo plnění cílů v oblasti elektronizace zdravotnictví do roku 2026 s tím, že na jejich realizaci bude čerpat finanční prostředky z Národního plánu obnovy.
