Británie oznámila, že do regionu posílá kromě lodí také například námořní hlídkový letoun P8 Poseidon, vrtulníky a rotu námořní pěchoty. Do regionu podle informací britského deníku The Times zamíří dvě plavidla britské flotily pomocných lodí RFA Argus a RFA Lyme Bay, která budou součástí pobřežní reakční skupiny.
Britský premiér Rishi Sunak nabídl Izraeli britskou podporu a schválí vyslání dvou lodí do regionu, uvádí britský list a zároveň připomíná, že Spojené království má vojenskou leteckou základnu Akrotiri na Kypru, která byla využívána pro bombardovací mise v Sýrii a je vhodná pro provádění průzkumných misí.
Kancelář britského premiéra pozdějí uvedla, že hlídkovací lety začnou v pátek a jejich úkolem bude odhalování hrozeb pro regionální stabilitu, jako je přesun zbraní „teroristickým skupinám“. Cílem je podle Londýna posílit stabilitu v oblasti. „Musíme jednoznačně zajistit, aby se neopakovaly takové hrůzné scény, jakých jsme byli svědky tento týden,“ uvedl Sunak
Americké odrazování protivníků Izraele
Spojené státy už dříve oznámily, že do regionu východního Středomoří vysílají svou letadlovou loď USS Gerald R. Ford spolu s dalšími vojenskými plavidly. USA zároveň přislíbily Izraeli, na který o víkendu zaútočilo palestinské radikální hnutí Hamás, další pomoc.
Cílem americké demonstrace síly je odradit libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které podporuje Írán, od útoků v obavách, že by Izrael mohl čelit situaci podobné jomkipurské válce z roku 1973, kdy byl nucen bojovat na více frontách, píše The Times.
Americký prezident Joe Biden i ministr zahraničí nyní varují další potenciální nepřátele Izraele, aby se nesnažili vznilé situace využít. Součástí těchto snah jsou Blinkenovy diplomatické cesty do Egypta, Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie, které podnikne v příštích dnech.
Izrael zveřejnil snímky zabitých dětí, šéf armády připustil selhání |
Blinken se v Izraeli setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem i prezidentem Jicchakem Herzogem. Oba státníky ujistil o americké podpoře v izraelských obranných i útočných operacích proti Hamásu. Novinářům šéf americké diplomacie řekl, že „operační podrobnosti“ izraelské reakce jsou záležitostí izraelské strany a USA pro svého spojence nemají doporučení.
V odpovědi na novinářský dotaz Blinken neupřesnil, zda s Netanjahuem hovořil o dodržování mezinárodního práva při bojích v Pásmu Gazy, kde před začátkem nynějšího konfliktu žily více než dva miliony Palestinců. Útoky Hamásu si podle poslední bilance vyžádaly více než 1300 izraelských životů, z toho stovky civilistů, odvetné izraelské bombardování Pásma Gazy přes 1400 obětí.
„Pro demokracie jako USA nebo Izrael je ohromně důležité, že respektujeme mezinárodní právo, humanitární právo a válečné právo. Je to standard, vůči kterému se poměřujeme, a který nás odlišuje od teroristických organizací jako je Hamás,“ poznamenal Blinken.
OBRAZEM: Americké odstrašení. Izraeli připlula na pomoc největší vojenská loď světa |
Na dotaz AFP ohledně cílů, které Hamás svým patrně dlouho plánovaným útokem na Izrael sledoval, odpověděl americký ministr neurčitě: „Je možné, že nejpřesnější vysvětlení, je to, které je nejvíce nasnadě, totiž že (Hamás) je čistým zlem,“ řekl Blinken a pokračoval: „Dalším možným vysvětlením je, že jde o reakci na izraelské snahy normalizovat vztahy s dalšími (arabskými) státy jako Saúdská Arábie. A kdo se staví proti normalizaci vztahů? Hamás, (libanonské šiítské hnutí) Hizballáh a Írán“.
