ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Žáci základních a středních škol v moderních dějinách plavou, zjistila inspekce

  • 33
Více než polovina žáků dosáhla v testu znalostí moderních dějin České školní inspekce minimální či nedostatečné úrovně. Z výzkumu vyplývá, že problémem je především málo času, který učitelé této části historie věnují. Až třetina kantorů se k událostem po roce 1945 v Česku ve výuce v podstatě nedostane.

Žáci základních a středních škol v Česku potřebují podle zjištění školní inspekce komplexnější pohled na moderní dějiny. Vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal školám proto doporučuje rozvíjet spolupráci s organizacemi, které se na ně zaměřují, jako jsou muzea, galerie nebo památky.

V posledních letech inspekce navštívila na 500 škol, kde zkoumala žáky i jejich učitele. Téměř 26 000 studentů testovala ve znalostech o dějinách před rokem 1945 a po něm. Výsledky podle inspekce nejsou příliš optimistické.

Hledání souvislostí i vlastních názorů. Školy přecházejí na badatelský dějepis

„Výuka je neúčelná, nemá ten dopad na žáky a učitelům se vlastně nedaří naplňovat ty cíle, které oni si v rámci té výuky vytyčili. Pouze v nějaké desetině hodin je ta výuka pestrá, aktivizující a učitel významně zapojuje žáky.“ myslí si inspektor.

Nejvyšší úrovně dosáhla podle vrchního školního inspektora Tomáše Zatloukala jen pětina žáků. „To jsou většinou studenti gymnázií, kteří pokračují na vysoké školy,“ vysvětluje.

Stihli jste na základní či střední škole probrat historii Česka po roce 1945?

celkem hlasů: 371
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 12. října 2023. Anketa je uzavřena.

Naopak znalosti nejnižší úrovně má většina žáků. Jde zejména o ty na oborech učilišť zakončených závěrečnou zkouškou, tedy ty, kteří vzdělávání opustí jako první. Podle Zatloukala tak na život nejsou připravení.

Že děti neznají srpen 1968? Víc se učí o stěhování národů, vysvětluje dějepisář

Nejméně úspěšnou úlohou byla v testu otázka, ve které měli žáci vybrat pravdivá tvrzení o Chartě 77. Správně odpovědělo jen 11%. Téměř polovina žáků si z hodin nezapamatovala ani datum vstupu vojsk varšavské smlouvy na území Československa.

„Je zajímavé, že téměř pětina žáků si spojuje srpen, ne s rokem 68, ale s rokem 48, což nám tak trochu možná indikuje, že tak jako v této otázce, tak v jiných tématech není dostatečné porozumění a osvojení si těch významných témat. Není to jen znalostech, ale o tom je vkládat do určitých souvislostí.“

Pedagog a moravista sepsal učebnici dějepisu. Dnes je výklad matoucí, říká

Naopak nejlépe žáci znali osobnost Emila Zátopka, „ Možná právě třeba i proto, že v těch minulých letech byla, byl představen velký film, který se týkal právě této osobnosti,“ míní Zatloukal.

Pro učitele je podle inspekce překážkou nízký zájem a motivace žáků. Téměř tři čtvrtiny žáků přitom tvrdí, že jim dějepis pomáhá porozumět tomu, co se děje ve světě. Více než polovina ale také říká, že když si chtějí udělat na něco názor nebo ho zdůvodnit, tak jim dějepis moc nepomůže.

Všeobecné vzdělání hraje prim, na jihu Moravy doplní i nahradí to oborové

Problémem podle Zatloukala je, že děti neumí znalosti správně aplikovat. Proto je důležité změnit metody. Vedoucí oddělení metodik a analýz České školní inspekce Tomáš Pavlas říká, že učitelé musí žáky do výuky vtáhnout aktivizačními metodami.

„V dějepisu dominuje frontální výuka, tím pádem se žáky nedaří zapojit. Témata moderních dějin potřebuje mít větší časový prostor, který umožňuje větší projekt. Dějiny od roku 1918 do roku 1945 zabírají v hodinách často více času, než dějiny po roce 45. Dvě třetiny učitelů v podstatě nedávají moderní historii prostor,“ říká.

Až čtyři procenta mladých nedokončí školu, chybí sociální pedagogové

Podle Pavlase představuje zásadní problém to, že třeba v deváté třídě se děti k moderním dějinám dostanou až na konci školního roku, „Výsledkem je, že ta pozornost žáků je už minimální, přičemž není pravdou, že chronologické uspořádání jaksi je determinováno. Uspořádání může být klidně jiné a pochopitelně, že určitým odrazem těch problémů je i relativně velmi nízká účast učitelů na vzdělávání,“ myslí si.

Vedoucí oddělení metodik a analýz proto doporučuje, „Je potřeba při plánování a rozvržení učiva s moderními dějinami pracovat tak, aby na ně bylo dostatek prostoru, aby se stále to nebylo odsouvaným tématem. Je potřeba mnohem víc zapojit žáky, motivovat je a především zapojit badatelské pojetí výuky dějepisu,“ vysvětlil Pavlas.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video