I když na některých místech pozorování kazily mraky či dešťová přeháňka, podmínky byly většinou příznivé. Přispělo k tomu příjemné letní počasí i fakt, že Měsíc byl na obloze ve fázi úzkého srpku a nerušil svým svitem.
Za dobrých podmínek, tedy mimo města na bezměsíčné obloze, tak bylo možné pozorovat desítky meteorů za hodinu a spatřit i nejslabší meteory. Lidé se na noční pozorování a spaní „pod širákem“ také řádně vybavili – mnozí si přinesli lehátka, karimatky, deky i spacáky, svačinu či termosky s teplým pitím na zahřátí, když se nad ránem ochladilo.
Fotogalerie ze sledování letošního roje Perseid |
Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v neděli uvedl, že vědecké i laické pozorování na středočeské hvězdárně Ondřejov se v noci mohlo uskutečnit, byť dorazila krátká dešťová přeháňka.
„V průběhu noci bylo oblačno až skoro jasno. Na takzvané Radarové louce se večer sešlo na 250 lidí, kteří dostali úvodní výklad. Asi polovina přespala ve spacácích do rána. Nálada byla skvělá,“ popsal Suchan. Kvůli vědeckým kamerám bylo striktně zakázáno jakékoliv svícení, s výjimkou displejů mobilních telefonů, dodal.
Zájem byl i o dalekohledy
Perseidy pozorovali lidé i z vrcholu hory Prašivá v Moravskoslezských Beskydech v areálu stejnojmenné chaty. „Návštěvnost byla úplně extrémní. Dorazily stovky lidí. Na Prašivé to vypadalo jako v mraveništi,“ řekl provozovatel chaty Martin Stiller. Samotnému pozorování vesmírných těles předcházela přednáška astronoma Jan Kondziolky.
„I o tu byl zájem. Lidé se mohli do vesmíru podívat i prostřednictvím jeho astronomického dalekohledu,“ uvedl.
Na vsetínské hvězdárně si nenechalo ujít pozorování meteorů z roje Perseid přibližně 200 lidí. „Na naše poměry je to celkem hodně. Perseidy se pozorovaly pouhým okem. Hvězdárenskými dalekohledy si mohli lidé prohlédnout některé další vesmírné objekty. Naši odborní pracovníci jim k tomu dávali poutavý odborný výklad,“ řekl Jiří Koňařík, mluvčí Muzea regionu Valašsko, které vsetínskou hvězdárnu spravuje.
V období od 11. do 13.8. bude vrcholit meteorický roj Perseidy. Letos budou pro jeho pozorování optimální podmínky, kromě Měsíce, který nebude rušit svým svitem, k nim přispěje i pravděpodobně jasná obloha. Najděte si tmavé místo s dobrým výhledem na oblohu a sledujte. https://t.co/qdVCtM2JbO
Ideální podmínky na pozorování panovaly v takzvaných oblastech tmavé oblohy v Jizerských horách. Akci nazvanou Den a noc na Jizerce uspořádala v sobotu Hvězdárna Turnov. Na louce u místního muzea se sešly stovky lidí.
„Za 13 let, kdy pozorování na Jizerce pořádáme, toto bylo jedno z nejvydařenějších. Výjimečně byl teplý večer a jasná obloha. Návštěvnost byla obrovská a nebyli to žádní náhodní kolemjdoucí, ale lidé, kteří se na místo vypravili záměrně se spacáky a karimatkami,“ řekl Aleš Majer z hvězdárny.
Louku podle něj obsypali lidé všech generací. Přes den se podle něho pozorovalo Slunce a také planeta Venuše, po setmění Perseidy, pracovníci hvězdárny měli s sebou dalekohled a podávali odborný výklad.
Sledovali jste letos perseidy?
„Podmínky byly skvělé. Vyhnula se nám srážková oblačnost, po celou dobu bylo jasno. Byl to výjimečný zážitek, kdy lidé hromadně křičeli při sledování oblohy. Poslední opouštěli místo kolem půl druhé ráno,“ uvedl Majer. Jizerská oblast je pro sledování noční oblohy vhodná vzhledem k minimu světelného smogu.
Jinak to naopak vypadalo v Úpici na Trutnovsku, kde podle Aleše Lokra z místní hvězdárny nebyly podmínky pro sledování Perseid ideální.
„Do půlnoci byly podmínky střídavě dobré, střídavě horší, od půlnoci bylo zataženo. Z hlediska počasí byly podmínky průměrné, o půlnoci jsme to zabalili. Otevřeno pro veřejnost jsme neměli, protože na úpické hvězdárně probíhá astronomický tábor pro mládež,“ řekl Lokr. Hvězdárna v Úpici patří mezi nejmenší v Česku, byla založena před 60 lety.
Částice menší než zrnka písku
Perseidy, lidově označovány jako „slzy svatého Vavřince“, mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P/Swift-Tuttle, která byla objevena dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíž Slunci v roce 1992 a znovu projde přísluním až v roce 2126.
Pravidelně ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory – lidově padající hvězdy.
„Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžeme déle než měsíc okolo maxima roje. Ale nejvíce jich padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy kolem 12. srpna,“ vysvětluje astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
