„Dosud to byl Kristián IV., kterému bylo sotva 11 let, když byl po smrti svého otce v roce 1588 zvolen králem,“ uvedl královský palác na Instagramu. „Protože však ještě nebyl plnoletý, byla ustanovena poručnická vláda, která se v následujících letech starala o vedení země. Teprve v srpnu 1596 byl Kristián IV. dosazen na trůn jako král. Vládl pak až do své smrti v únoru 1648, tedy přibližně 51 let a šest měsíců.“
Královna Margrethe II. usedla na trůn jako první žena, které zákon o dědictví z roku 1953 přiznal právo následnictví dánského trůnu, avšak pouze sekundárně. Zákon byl pak znovu novelizován v roce 2009, kdy byla zavedena „plná rovnost v nástupnictví na trůn“. To znamená, že trůn dědí nejstarší dítě regenta – bez ohledu na pohlaví (tzv. primogenitura).
Dánská královna Margrethe II. a britská královna Alžběta II.
Dánská královna je pouze druhou panovnicí v historii země. Margrethe I. vládla v Dánsku v letech 1388–1412 a byla také regentkou Norska a Švédska. Iniciovala vznik Kalmarské unie, která spojila skandinávské země v personální unii. V dějinách severských zemí sehrála velkou roli. Je považována za jednu z nejvýznamnějších žen světové historie.
Po smrti britské královny Alžběty II. v září minulého roku se dánská královna stala jedinou vládnoucí ženou v Evropě. Zesnulá britská královna vládla více něž 70 let, což je sám o sobě rekord. A v roce 2022 se stala druhou nejdéle vládnoucí panovnicí ve světové historii. Absolutní rekord drží francouzský král Ludvík XIV., který vládl 72 let a 110 dní. Králem se stal jako čtyřletý a zemřel v roce 1715 ve věku 76 let.
