Mise začala v sobotu v 17:11 SELČ, kdy z mysu Canaveral na Floridě odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA).
Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů – temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynáší raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Necelou hodinu po startu vyslal Euclid první signál na Zemi. V řídicím středisku mise v Německu to podle agentury AP vyvolalo hlasité projevy nadšení.
„Detektiv temného vesmíru zahajuje svou misi. Euclid je na cestě k odhalení vesmírného tajemství temné hmoty a temné energie a řekne nám více o zvláštní minulosti a konečném osudu našeho vesmíru,“ uvedla ESA na Twitteru.
Dvoutunová sonda se nyní vydá zhruba na měsíční cestu k takzvanému druhému Langrangeově bodu (L2), který se nachází ve vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometrů od Země. Odtud Euclid, pojmenovaný po řeckém matematikovi Euklidovi, sestaví trojrozměrnou mapu vesmíru, která má zahrnovat dvě miliardy galaxií a bude odpovídat jedné třetině nebeské klenby.
Tato mapa se bude skládat z pozorování miliard galaxií až do vzdálenosti 10 miliard světelných let, kdy byl vesmír starý asi 3 miliardy let, a umožní vědcům vidět, jak byla hmota v průběhu času temnou energií roztahována v prostoru.
To by mohlo pomoci k pochopení toto, proč se rozpínání vesmíru zrychluje. Vědci zatím neznámou příčinu tohoto kosmického zrychlení nazývají „temná energie“. Nejsou si však jisti, zda je zrychlená expanze vesmíru způsobena další energetickou složkou, nebo zda signalizuje, že naše chápání gravitace je třeba nějakým způsobem změnit.
Skoro dvoutunová sonda by měla být ve vesmíru šest let
Mise Euclid v hodnotě 1,4 miliardy eur (33 miliard korun) je naplánována na šest let, ale bude možné ji prodloužit o dalších pět, pokud bude mít dostatek paliva. Po několika testech by se první snímky měly k vědcům dostat už letos na podzim. Misi má později v druhém Langrangeově bodu doplnit ještě další teleskop s názvem Roman Space Telescope, který vyvíjí NASA.
Sonda Euclid je vysoká zhruba 4,7 metru a 3,5 metru široká a váží necelé dvě tuny. Její hlavní část tvoří teleskop o průměru 1,2 metru, který z jedné strany před neúprosným Sluncem chrání štít. Pod teleskopem se kromě servisního modulu nachází také pozorovací zařízení VIS a NISP, díky kterým může Euclid poskytovat vysoce kvalitní zobrazení ve viditelném spektru a pozorování v blízké infračervené oblasti.
Zkoumání vesmíru se podle ESA po staletí soustředilo na ty objekty, které lze vidět – planety, hvězdy, galaxie či plyny. Tyto objekty však tvoří pouze zlomek vesmíru. Zdá se, že ten je z 95 procent tvořen takzvanou temnou hmotou a energií, které ovlivňují pohyb a rozložení těch viditelných součástí vesmíru, samy ovšem nevyzařují ani nepohlcují žádné světlo. Vědci dosud nevědí, co tyto extrémně těžce zkoumatelné jevy ve skutečnosti jsou.
„Kosmologie se nachází v situaci, kterou lze označit za rozpačitou,“ uvedl na tiskové konferenci před startem mise vedoucí programu Euclid Giuseppe Racca k tomu, jak málo toho věda dosud zjistila v oblasti černé hmoty a energie.
Ve vesmíru, vysvětluje francouzský astrofyzik David Elbaz, je více gravitace, než by se dalo předpokládat na základě viditelných objektů.
„Slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy tak vysokou rychlostí, že by ho to mělo z galaxie vymrštit. A pokud ho ta rychlost nevymrští, znamená to, že je přitahováno nějakou jinou hmotou, kterou nevidíme,“ uvádí odborník, podle kterého vše drží pohromadě právě temná hmota. Temná energie naproti tomu popisuje hypotetický druh antigravitace, díky níž se galaxie zřejmě navzájem odpuzují.
První poznatky vedoucí k lepšímu pochopení temné hmoty a energie podle Elbaze přinese Euclid zhruba po roce a půl od startu. Nelze však s jistotou říci, co přesně se dozvíme.
„Vědět, co nám Euclid vyjeví, je nemožné,“ uzavírá astrofyzik.