Jinovatka na snímcích orbitální sondy pokrývá krátery sopek v hornaté vulkanické oblasti Tharsis, která se rozkládá v okolí rovníku v délce zhruba 5 000 kilometrů. Leží zde i nejvyšší hora Sluneční soustavy – 22 kilometrů vysoká štítová sopka Olympus Mons. Vědci zaznamenali námrazu nejen na Olympus Mons, ale i na dalších tharsiských sopkách Arsia Mons, Ascraeus Mons a Ceraunius Tholus.
Vědecký tým, který objev popsal v odborném časopise Nature Geosciences, jinovatka překvapila. „Mysleli jsme si, že kolem rovníku Marsu je to nemožné,“ uvedl planetolog Adomas Valantinas, hlavní autor studie, který působil na univerzitě ve švýcarském Bernu a nyní je výzkumník na americké Brownově univerzitě.
„Kombinace slunečních paprsků a řídké atmosféry udržuje relativně vysokou teplotu na povrchu i na vrcholcích hor – na rozdíl od toho, co vidíme na Zemi, kde jsou namrzlé vrcholky očekávatelné,“ řekl Valantinas a dodal, že existence jinovatky je v takových podmínkách fascinující.
„Námrazu zaznamenaly i jiné sondy, ale ve vlhčích oblastech, zejména na severních pláních (Marsu),“ řekl agentuře AFP jeden z autorů studie Frédéric Schmidt z univerzity v Saclay na předměstí Paříže.
Plochy pokryté námrazou se udrží jen několik hodin okolo východu slunce, poté se vypaří. Jsou tenké, pravděpodobně silné jen setinu milimetru – zhruba tolik jako lidský vlas. Pokrývají ale obrovskou plochu. Množství námrazy představuje asi 150 000 tun vody, která se během chladných ročních období na Marsu vypařuje do atmosféry a následně se usazuje jako jinovatka, uvedla ESA.
Odborníci si myslí, že tento jev souvisí s kalderami, což jsou velké prohlubně, které vznikly vyprázdněním magmatických komor během minulých erupcí. Nad celou oblastí Tharsis pak zvláštním způsobem cirkuluje vzduch, což vytváří v kalderách tamních sopek jedinečné mikroklima, které umožňuje vznik mrazových oblastí.
Pohled z perspektivy na štítovou sopku Olympus Mons s využitím snímků ze sondy Mars Express.
„Vítr stoupá po svazích hor a přináší relativně vlhký vzduch z blízkosti povrchu do vyšších nadmořských výšek, kde kondenzuje a usazuje se jako námraza,“ vysvětluje spoluautor studie Nicolas Thomas.
Modelování toho, jak se tyto námrazy tvoří, by vědcům mohlo umožnit odhalit další zbývající tajemství Marsu, včetně toho, kde se voda vyskytuje a jak se pohybuje mezi zásobárnami, a pochopit složitou dynamiku atmosféry planety. Tyto znalosti jsou nezbytné pro náš budoucí průzkum Marsu a pro hledání možných známek života mimo Zemi.
