ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: koláž iDNES.cz, iDNES.cz

Dezinformace dělí Česko na pět proudů. Nejlépe odolávají proukrajinští demokraté

  • 167
Proruští postkomunisté, nevyhranění, antiruští demokraté, proukrajinští demokraté a obecně dezinformovaní, na takové skupiny rozdělili výzkumníci českou společnost podle přístupu k hoaxům a dezinformacím. Podle studie vědců z Psychologického ústavu Akademie věd a Národního institutu SYRI jsou vůči nim odolnější racionální lidé s demokratickým smýšlením.

Vědci analyzovali odpovědi lidí na třicet otázek mapujících vztah respondentů k hoaxům a dezinformacím. Statistickou metodou pak odhalili hlavní myšlenkové proudy dezinformací: konspirace o covidu-19, proruské politické narativy, ekonomické narativy zaměřené proti Ukrajincům a přesvědčení o obecné vině ruských občanů za válku na Ukrajině. S těmito proměnnými pak pracovali v dalších fázích výzkumu.

„Nezajímaly nás průměrné hodnoty pro průměrného Čecha, spíše jsme se snažili objevit konkrétní typické dezinformační profily a profily, které dezinformacím úspěšně vzdorují,“ uvedla vedoucí výzkumu Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.

Většina Čechů je pro omezování médií, které šíří dezinformace, uvádí průzkum

Skoro polovinu vzorku tvořili nevyhranění dotázaní. Přes pětinu tzv. proukrajinští demokraté a dále jim dosti podobný méně početný profil pracovně nazvaný antiruští demokraté. Těm do značné míry vytvořili protiváhu tzv. proruští postkomunisté a další málo početný antisystémový profil obecně dezinformovaných občanů.

Proukrajinští demokraté jsou podle studie odolní proti covidovým konspiracím, silně odmítají proruské politiky stejně jako ekonomické postoje související s rusko-ukrajinským konfliktem. Podobný profil mají i antiruští demokraté, liší se v postoji k vině Rusů. Podle antiruských demokratů by se obecně měla vina nebo alespoň odpovědnost Rusům přisuzovat, proukrajinští demokraté jsou v tomto ohledu váhavější.

Proruští komunisté dávají mírně za pravdu covidovým konspiracím, charakteristický je pro ně především souhlas s proruskými politickými narativy i antiukrajinskými ekonomickými názory, vinu Rusů rozhodně popírají.

Společenská frustrace

Nevyhranění tvoří největší skupinu obyvatel, v průměru se ve všech kategoriích pohybují kolem středové nerozhodné pozice. „Ačkoli se prezentují v průměru opatrnicky, neznamená to ještě, že jsou všichni laxní k důležitým aspektům politického života a už vůbec ne, že by nebyli citliví a nepomáhali,“ řekla Klicperová.

Naopak skupina obecně dezinformovaných je náchylná jak vůči covidovým konspiracím, tak vůči proruské politice. Podle vědkyně jsou tito lidé společensky frustrovaní a myšlenkově souzní spíše s kulturou slovanského východu. Podle vědkyně se jedná o méně vzdělané lidi, kteří mají značné mezery ve znalosti moderní české historie.

Nejčastěji dezinformacím propadají senioři. Sdílí lži o konci světa či Putinovi

Otázky výzkumníci kladli průběžně v době, kdy byla témata aktuální, tedy covid v době pandemie a politická propaganda záhy po invazi. Studie má podle vědců pomoci pochopit, jací lidé podléhají dezinformacím a kdo jim naopak odolává.

O výsledcích studie, která se zabývala pohledem do politicko-psychologické mentality Čechů, informovala Akademie věd (AV ČR) v tiskové zprávě.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video