„Náš výzkum ukazuje, že nyní si mnoho lidí ve východoněmeckých spolkových zemích nepřeje větší demokratickou spoluúčast a zajištění základních demokratických práv, ale zdánlivou jistotu autoritářského státu,“ říká vedoucí EFBI Oliver Decker, který je jedním z vedoucích studie. Té se od května do září loňského roku zúčastnilo 3546 respondentů.
Za pravdu Deckerovi dal i jeho kolega z Univerzity v Lipsku a spoluautor práce Elmar Brähler, podle něhož diktaturu jako lepší státní zřízení vnímá přes 30 procent východních Němců.
Sci-fi realitou? Pokud AfD získá kancléře, chce každý sedmý Němec emigrovat |
Přes 51 procent obyvatel nových spolkových zemí si myslí, že Německo nyní potřebuje silnou stranu, která by zosobňovala národní koncept společnosti. Třetina východních Němců by chtěla, aby Německu pro dobro všech vládl tvrdou rukou opět nějaký vůdce.
„Nejvíce se pro vládu silné strany kloní lidé v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, silné zastánce má tento názor ale i v Braniborsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku,“ řekl Brähler. Ve všech těchto spolkových zemích je takový postoj v různé míře blízký více než padesáti procentům lidí. Nejsilnější je v Sasku-Anhaltsku, kde ho podpořilo 33,7 procenta populace a částečně s ním souhlasilo 19,1 procenta lidí. Východní Berlín se od tohoto trendu odlišuje, ale i zde je podpora vlády jedné silné strany vysoká s asi 39 procenty.
„Hitler mohl být velký státník“
Východní Němci podle studie zlehčují dobu nacismu, protože 21 procent si myslí, že bez zátěže holokaustu by byl nacistický vůdce Adolf Hitler vnímán jako velký státník. Asi dvacet procent se domnívá, že význam zločinů národního socialismu byl hodně přehnán, takže v nacismu vidí i dobré stránky.
Silné zastoupení ve východoněmecké společnosti zastává antisemitismus, protože zhruba třetina respondentů považuje vliv Židů v dnešní době za příliš velký. Na 28 procent je přesvědčeno, že Židé se více než jiní lidé snaží svých cílů dosáhnout s pomocí úskoků.
Tatíček Erdogan. Turecký prezident má v Německu větší podporu než doma |
Přes 61 procent Němců si myslí, že v Německu žije až nebezpečně mnoho cizinců. A takřka 70 procent se domnívá, že cizinci přicházejí do Německa kvůli sociálním výhodám.
Ze studie rovněž vyplynulo, že i když krajně pravicové a xenofobní postoje jsou na východě Německa silně zastoupeny, jejich rozsah ve společnosti zůstává dlouhodobě stabilní. Pravicově extremistický světonázor jasně zastává 7,1 procenta obyvatel, v prvním desetiletí tohoto tisíciletí to podle tehdejších průzkumů bylo osm procent.
Nespokojenost posiluje pozici protestní AfD
Výzkum rovněž ukázal, že dvě třetiny obyvatel nových spolkových zemí se samy identifikují jako východní Němci, ačkoli řada z nich se vidí i jako Němci a občané spolkové republiky. Jedna čtvrtina z obyvatel východního Německa pro sebe vnímá pád komunistického režimu jako prohru a vysoká je rovněž spokojenost s životem v někdejší NDR. Východní Němci jsou totiž nespokojení s tím, jak demokracie v každodenním životě funguje. Dvě třetiny lidí považují za zbytečné se politicky vůbec angažovat.
Téměř polovina Němců vidí AfD ve vládě do deseti let, tvrdí průzkum |
Nespokojenost východních Němců s politickým vývojem se odráží ve vysoké popularitě Alternativy pro Německo (AfD), kterou německá kontrarozvědka sleduje kvůli podezření z pravicového extremismu. Na spolkové úrovni by strana získala okolo 20 procent hlasů, což ji po opoziční konzervativní unii CDU/CSU řadí na druhé místo před sociální demokraty kancléře Olafa Scholze.
Ve východoněmeckých regionech si AfD vede ještě lépe. V Sasku a Durynsku současné prognózy ukazují, že AfD by zde za rok na podzim mohla vyhrát zemské volby. O uplynulé neděli dosáhla AfD velkého úspěchu ve volbách v durynském okrese Sonneberg, kde získala křeslo zemského rady, tedy šéfa zemského okresu. Stalo se tak poprvé, dosud Alternativa pro Německo žádného šéfa okresu neměla. Strana se také netají tím, že by ve spolkových volbách v roce 2025 chtěla mít vlastního kandidáta na kancléře.
