Lékárničku plnou přípravků na nejrůznější obtíže má doma i pan Lukáš z Újezdu nad Lesy.
„Vždy mám doma po ruce sadu náplastí a dezinfekci. Kromě toho mám i zásoby nějakých základních léků. Třeba proti průjmu, na bolest hlavy, ale i na alergii, která mě teď v červnu celkem trápí. Nemám ale pocit, že bych doma léky syslil, mám jich přiměřené množství,“ řekl Lukáš.
Sám také dává pozor na to, jaké mají léky datum spotřeby. Ty prošlé dává stranou a následně vrací zpět do lékárny. „Čas od času se mi něco nepodaří úplně dobrat, ale jde třeba o pár tabletek. Ani si nedovedu představit, že bych je vyhazoval do směsného odpadu, planetě by to určitě příliš nepomohlo,“ doplnil.
Graf vrácených léků v Praze za minulých deset let
To potvrzuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv, podle něhož jsou léky, zvláště ty prošlé, považovány za nebezpečný odpad.
„V žádném případě je není možné vyhazovat do popelnice společně s běžným odpadem či splachovat je do WC. Při odložení léků do popelnice s komunálním odpadem totiž hrozí následné prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC je to podobné, nebezpečné látky se mohou dostat do vody a je velmi obtížné je z ní odstranit,“ řekla mluvčí ústavu Klára Brunclíková.
Praha poráží velké kraje
Pražanů, kteří prošlé léky poctivě vracejí, není málo. Podle dat magistrátu, které má MF DNES k dispozici, se za minulý rok odevzdalo celkem 140 tun medikamentů po datu spotřeby. Za posledních deset let jde o třetí nejlepší výsledek, nejlepší byly zatím roky 2019 a 2018, kdy se vysbíralo 151, respektive téměř 177 tun.
„Veškerá léčiva byla zlikvidována ve spalovně nebezpečných odpadů, náklady na likvidaci léčiv byly loni 2,6 milionu korun,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Jaké medikamenty se nejčastěji vracejí, ale nelze podle Hofmana s jistotou říct, jelikož přesné typy odevzdaných léčiv se nesledují.
V celorepublikovém měřítku je pražských 140 tun nadprůměrných. Pro srovnání: loni se například v Moravskoslezském kraji podařilo vysbírat 72,4 tuny prošlých léků, v Jihomoravském to bylo 88 tun a v Karlovarském kraji to bylo 15,5 tuny.
Léky na příděl mají zabránit plýtvání, ve hře je výdej jednotlivých pilulek |
Česká lékárnická komora připomíná, že ne všechny výrobky se dají do lékáren znovu vrátit. Zatímco různé sirupy, léky, masti, kapky do očí, dokonce ani léky pro domácí mazlíčky problémem nejsou, s doplňky stravy nebo kosmetikou Pražané nepochodí. Obojí patří do běžného odpadu, obaly pak do odpadu tříděného.
Ideálním způsobem, jak se vyvarovat zbytečného hromadění nepoužitých léků, je pravidelná kontrola lékárničky, nejlépe dvakrát do roka. Zároveň by lidé měli také myslet na správné skladování. Léky by měly být v suchém a temném prostředí, ideální teplota je od 15 do 25 stupňů Celsia.
Koncentrace v řece lidem neublíží
Jak odborníci zmiňují, vyhazovat medikamenty do odpadu, případně je splachovat, není vhodné.
„V řadě z nich jsou stále původní účinné látky, které se po projití lidským organismem částečně či úplně mění na metabolity. Ty přitékají s odpadní vodou do čistíren, kde mohou být v rámci přirozených chemických či biologických procesů dále rozkládány až na neaktivní produkty, ve skutečnosti se však podaří vyčistit neboli rozložit jen jejich malou část,“ prohlásil mluvčí Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáš Hrdinka.
„Účinnost čištění farmak pomocí filtrace na granulovaném aktivním uhlí dosahuje v moderních úpravnách vod u některých farmak téměř sto procent, u jiných látek je však stále téměř neúčinná,“ dodal.
Splachujete nepoužité léky do záchodu?
Lidé se nemusejí vody v řekách bát. „Koncentrace farmak se v běžných surových vodách pohybuje v jednotkách až stovkách nanogramů na litr, což je množství, které člověku i při dlouhodobém pití nemůže ublížit. To je třeba zdůraznit. Například na Jizeře v místě odběrů surové vody pro úpravnu vody v Káraném je dlouhodobá koncentrace ibuprofenu kolem 200 nanogramů na litr. Pokud by člověk pil typické denní množství tři litry vody, dostal by do sebe jednu známou růžovou tabletku obsahující 400 miligramů ibuprofenu za dva tisíce let,“ vysvětlil Hrdinka.
Přesná data o tom, v jaké části metropole se nejčastěji léky vyhazují do odpadních vod, nelze s jistotou říct. Potřeba by k tomu byla hustší monitorovací síť, a to nejen v páteřních stokách.
31. března 2023 |
