Cenu převzal s jednobodovým náskokem na Antonína Baráka z Fiorentiny, jehož tým ve zmíněném pražském finále v Edenu porazil 2:1.
„Byla to navíc doma v Edenu, o to je triumf sladší. Na podzim se nám tolik nedařilo. Sehráli jsme se ale v pravý čas a je z toho nejlepší ročník za poslední dobu,“ těšilo čerstvého vítěze ryze novinářské ankety.
Nejlepším českým fotbalistou sezony je Souček, druhého Baráka předčil o jediný bod |
Ani vy jste jej ale nezačal úplně nejlépe...
Vůbec se nám nedařilo, což nás mrzí. Pro mě to byla asi nejnáročnější sezona, přestože jsem si to samé říkal, když jsem do Anglie přicházel. Jenže každá další je těžší a těžší. Na podzim jsme poztráceli spoustu bodů, za což mohla řada nových příchodů, nebyli jsme sehraní.
Prospěla vám pauza během mistrovství světa?
Velmi. Měli jsme čas na sehrání, absolvovali velké soustředění. Nakonec to přišlo v tu nejlepší dobu a trofejí na konci jsme z toho udělali jednu z nejpovedenějších sezon. Ukázali jsme týmový duch a věřím, že se tým ještě může zvednout. Třeba zase příští rok v evropských pohárech.
Tomáš Souček s manželkou Natálií a starší dcerou Terezou a mladší Karolínou.
Vaše rozsáhlá soukromá síň slávy má tak další přírůstek...
Plní se, ale zatím mám všechno ve skříni. Je složité všechno skloubit s rodinou a dovolenou, přelety do Česka... Až bude větší klid, chtěl bych si všechno vystavit doma a udělat si takové malé muzeum. Sbírám také dresy klubů, se kterými jsme hráli.
Jaké třeba? Máte nějaký z pražského finále?
Je jich opravdu hodně. Přeci jen fotbal už hraju nějakou dobu, takže nějaké z české ligy, z Anglie, reprezentace i evropských pohárů. Určitých si cením víc, ale jsem rád za všechny. Během finále na výměnu vůbec nebyl čas. Kdybych si měl ale vybrat, vzal bych Tondu Baráka, bývalého slávistu a kamaráda. Nicméně by při předávání medailí asi vypadalo hloupě, kdybych měl na sobě dres Fiorentiny.
Kustodovi řekl, kde sedí. Souček zpátky v Edenu: řešil se i dávný zájem Fiorentiny |
Jaké byly oslavy?
Veliké, pro nás ještě úžasnější, že jsme hráli v Edenu. Druhý den jsme se pak vraceli do Londýna, kde na nás několik hodin čekali fanoušci. Ale vůbec jsem nečekal, že jich přijde sto tisíc. Jeli jsme otevřeným autobusem, pak vystoupili na pódiu. Byli jsme rádi, že jsme si s lidmi mohli zazpívat, pro nás neuvěřitelný zážitek. Ještě teď mám husí kůži, když na to vzpomínám.
A přímo po zápase?
Emotivnější jsou samozřejmě velké oslavy na vlastním stadionu, ale i tohle mělo něco do sebe. V útrobách jsme zůstali asi do dvou do rána, pak přejeli s rodinami na hotel. Nemohl jsem vůbec usnout, pořád mi hlavou létaly ty momenty. Pak už jsem musel za chvíli na snídani...
Český záložník Tomáš Souček z West Hamu s trofejí pro vítěze Konferenční ligy.
Před týdnem jste v legraci řekl, že majitel West Hamu a také pražské Sparty Daniel Křetínský konečně viděl ten nejlepší stadion v Čechách. Jak jej vlastně vnímáte?
Takové lehké posměšky jsou správné. Jako já jsem rád, že existuje Sparta, tak i on je rád, že existuje Slavia. Česko díky tomu fotbalem žije. Jakmile on přišel do Edenu, vyhráli jsme pohár, tak jsme si z toho udělali trochu legraci. Tak to má být, celá země podporuje jednoho, nebo druhého, ale pak se ti samí lidé sejdou v hospodě a jsou zase kamarádi.
Neříkal, že teď bude na Slavii chodit častěji?
Bavil jsem se s ním po zápase, že má teď na Eden jen ty nejhezčí vzpomínky, jedna návštěva a hned trofej. Souhlasil, že si to také moc užil. Hned dokázal s West Hamem velkou věc a zrovna v Praze, za což byl rád. Nakonec také dorazil a byl s námi i na oslavě, s každým hráčem si podal ruku. Opravdu si to užil.
Největší úspěch kariéry, zářil Souček. Křetínský? Viděl nejlepší stadion v Česku |
Překvapilo vás něco na anglických oslavách?
Máme tam hodně tanečníků. Všichni to umějí vážně dobře, a tak mě pořád zvou, abych se přidal. Jenže to není úplně nejlepší nápad. Co se týče samotných oslav, všichni jsme jen kluci, kteří milují fotbal a úspěch. To bylo i ve Slavii úplně stejné. Každý tým je na jedné lodi, možná se jen trochu liší forma. A já si nakonec občas také zatancuju, i když se pak všichni smějí.
Sezona ale ještě nekončí. Čekají vás v reprezentační kvalifikaci o mistrovství Evropy Faerské ostrovy. Češi se tam před více než dvaceti lety v mlze trápili a zvítězili jen 1:0, může nastat něco podobného?
Všichni si uvědomujeme, že žádný zápas není jednoduchý. Každý tým má dohromady kvalitní hráče, kteří jsou schopní dělat problémy. A na Faerech to bude složité, mají umělku, hodně tam fouká. Scházíme se brzy, abychom si zvykli na odlišný typ trávníku a pečlivě se připravili. Chceme tři body, pro nic jiného tam nejedeme. Budeme stoprocentně nachystaní.
Tomáš Souček z West Hamu slaví s pohárem pro vítěze Konferenční ligy.
Uděláte všechno pro to, abyste nedopadli jako při remíze v Moldavsku?
Je to varování, musíme si dát pozor. Nechceme tam nějak hloupě remizovat, ještě když máme v hlavách to Moldavsko. Sice jsem rád, že sezona končí a těším se na dovolenou, ale stále zbývá poslední krok. Je potřeba přinést body do kvalifikace. Už teď mám v hlavě postup na Euro v Německu, musíme to potvrdit.
Vy na Faery poletíte úplně poprvé?
Ano, slyšel jsem, že tam mají opravdu krátkou přistávací dráhu, možná nejkratší v Evropě. Ale z toho strach moc nemám, na to jsou jiní, třeba Lukáš Masopust je na tohle největší expert. Vždycky jsem si z něj utahoval. Ten by se bál opravdu hodně, ale tentokrát s námi nejede.
