„Z našich výzkumů vyplývá posun vzniku hradu třeba o 200 let. Známe první písemnou zmínku o hradu z roku 1436, kdy se měl hrad přestavovat. Našli jsme dřevěnou závoru z roku 1438 ve zdivu, které je však evidentně o hodně mladší než starší věžička, co je dnes v tom zdivu schovaná,“ pověděla Jana Mazáčková z ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Brno, která nyní vede průzkumy na zámku.
Tento a další nálezy vedou odborníky ke změně pohledu na Brtnici, která v první polovině 13. století byla významnější než nedaleká Jihlava. Ta Brtnici zastínila až po nálezech stříbra ve 13. století.
„V Brtnici stál solidní hrad se slušným panstvím, podstatné je zde však rýžování zlata na konci 12. století. Někdejší nedaleké panství Rokštejn leží přímo na zdrojích zlata. A rod Valdštejnů, který měl nedaleký hrad Rokštejn, získal ještě předtím kolem roku 1387 Brtnici. Naše poznatky říkají, že architektura brtnického hradu je minimálně ze 14. století, ale keramika z nálezů v okolí hradu svědčí, že ostroh, na němž hrad stojí, byl osídlen už ve 13. století,“ řekla Mazáčková.
Odborníci našli doklady o existenci starší stavby, v současnosti „pohlcené“ stavbou stávajícího paláce kolem třetího nádvoří. „Byla ta jedna obdélná místnost věžovitého charakteru, která je zde schovaná. Na nádvoří jsme objevili hlavní obvodovou hradbu někdejšího opevnění s jednou baštou ze severovýchodní strany, která je dochovaná v hmotě paláce,“ řekla Mazáčková.
Modrá asi bude muset zmizet
Ta nyní na zámku vede tým studentů a dalších pracovníků, kteří provádějí stavebněhistorický průzkum zámku: v paláci třetího nádvoří pořizují záběry pro vytvoření 3D modelů, zkoumají omítky a dveřní portály, zda neskrývají starší kamenná ostění.
Dokumentují také renesanční výmalby a budou je analyzovat, aby zjistili, které z nich bude možné obnovit. V minulém týdnu pracovali například v populárním, takzvaném modrém salonku s typickou výmalbou, kde se dnes mimo jiné nachází provizorně uložený kamenný náhrobek Hynka Brtnického z Valdštejna.
Strukturu výmaleb zkoumají například pomocí vlhkoměrů, každá vrstva má totiž specifickou schopnost zadržovat vodu. Zmíněná modrá výmalba se však ukazuje jako destruktivní pro vrstvy ukryté pod ní. Pravděpodobně tedy bude muset zmizet.
„Zřejmě tu modrou výmalbu budeme muset odloupat, jinak se sloupne i to všechno, co bylo dřív naneseno pod ní. Zadržuje totiž vlhkost, oproti starším vrstvám, které dýchaly,“ řekla Mazáčková.
Letos dobrovolně a zadarmo
Odborníci nyní na hradu a zámku dělají stavebněhistorický průzkum, který by měl doplnit a rozšířit starší podobný průzkum Brtnice ze sedmdesátých let od Dobroslava Líbala a jeho nástupců. Současně vzniká projekt na odvodnění třetího nádvoří zámku, kde se při mrazech v březnu roku 2017 vyvalila část ohradní stěny.
„Nyní se soustředíme na zajišťování havarijních stavů, které se týkají jednak té ohradní stěny a dále vstupního mostu a věže,“ řekla Dana Závodská, jihlavská památkářka a současně lídr neformální skupiny lidí, kteří se na současných snahách o obnovu zámku podílí. Děje se tak se souhlasem Olega Rybnikáře, předsedy Spolku Svébyt Brtnice, vlastníka zámku.
Závodská odhaduje seriózní náklady na obnovu paláce u třetího nádvoří na půl miliardy korun, na celý zámek počítá s dvojnásobnou částkou. Pro letošní rok se bohužel majiteli zámku nepodařilo pro zámek získat zatím žádné dotace, všichni proto nyní pracují dobrovolně a zdarma.
„Moje vize je, že i s řádově nižšími investičními prostředky, než je ona půlmiliarda, by mělo být možné dát zámek do stavu, aby začal být schopný generovat peníze na další odstraňování zanedbané údržby. Obávám se, že na veřejné zdroje v tomto objemu nebude možné se spolehnout, proto bude účelné najít smíšené financování, zapojit i soukromou sféru,“ řekl Rybnikář.
Záchrana přestěhované studny
Kromě již výše uvedených záměrů by chtěli zachránci zámku také nechat zrestaurovat okrasnou studnu, která je nyní „položena“ na třetím nádvoří. „Chceme ji vrátit na studnu v aleji v předzámčí, kde byla až do roku 1936,“ nastínila Závodská.
Traduje se, že voda z této studny v 18. století zachránila před nemocí Leopolda II., který na zámek přijel a měl zimnici. „Napil se a uzdravil se. Pak se jí na počest toho uzdravení říkalo Císařská studna. Domníváme se, že byla na třetí nádvoří přesunuta po pozemkových reformách, kdy stát postupně ukrajoval Collaltům další kusy majetku. Tak ji přesunuli do areálu zámku, aby ji uchránili,“ řekla Závodská. Nynější zastřešení studny v předzámčí pochází ze 70. let minulého století.
Závodská by také chtěla nechat zrestaurovat soubor velkoformátových obrazů Karla Františka Teppera z roku 1723, které jsou v zámeckém Sále vjezdů. Obnova každého z nich by stálo asi milion korun. „Obrazů bylo celkem patnáct, po čtyřech ztracených pátráme,“ řekla Závodská.
Vlastník zámku si v březnu požádal o podporu 300 tisíc korun na obnovu zámku u města Brtnice, na opravu zřícené stěny, přesun kašny a vypracování výše zmíněného stavebněhistorického průzkumu. „Žádost ale nebyla kompletní, chyběl tam projekt. Pokud dostaneme kompletní podklady, budeme se tím zabývat na radě města a pak v červnovém zastupitelstvu,“ řekl starosta Brtnice Jan Přibyl.
