Vypouštění dronů je přitom kolem památky zakázáno. „Zejména na počátku hnízdění jsou samice sokolů velmi citlivé. Vadí jim především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Pokud jsou vyrušeny, mnohdy hnízdo opustí. Hrozí pak zastydnutí vajec či úhyn mláďat hladem. To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety. Žádáme proto všechny milovníky létání s drony, aby svou zálibu provozovali někde jinde. Dejme sokolům šanci,“ vyzývá Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sokoli na Troskách naposledy úspěšně zahnízdili v roce 1957. Až v roce 2019 se k Troskám vrátili, nicméně do loňského roku byly jejich pokusy o vyvedení mláďat neúspěšné. Jedním z hlavních důvodů je pravděpodobně rušení drony, jejich přelety nad Troskami jsou totiž téměř každodenní záležitostí.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Správa CHKO Český ráj nyní připravují vyhlášku, která bude používání letadel bez pilota a jejich modelů zakazovat v okruhu 300 metrů přírodní památky Trosky v termínu od 1. ledna do 30. června.
To by mělo sokolům v budoucnu zajistit potřebný klid. Kontrola dodržování tohoto zákazu bude jedním z prioritních úkolů pro stráž přírody Českého ráje.
Třicet pět dronů denně
„S drony máme obecně spíše špatné zkušenosti. Fotografie z dronů jsou sice úchvatné, ale jejich provoz nad naším hradem je velmi rušný, v hlavní turistické sezoně jsem napočítala i třicet pět dronů za jediný den. Krom toho, že drony ruší sokoly, vyrušují svým hlukem i naše návštěvníky, kteří si chtějí v klidu prohlédnout památku, strávit zde příjemný čas a nasát atmosféru středověkého hradu,“ řekla k problému kastelánka Pavlína Suchomelová.
Podle ní se nejednou se stalo, že dron „ztroskotal“ na těžko přístupném místě. „Například na skalách pod věžemi nebo na střeše věže Panna a my jsme museli jeho trosky z Trosek obtížně odklízet,“ dodala.
Sokoli v současné době kromě Českého ráje hnízdí v České republice na více místech. Jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí jsou Jeseníky, dalšími jsou například České středohoří, České Švýcarsko či Moravský kras.
Počty dravců klesají
Sokol stěhovavý, nejrychlejší dravec na světě, je relativně dlouhověký druh. Dožívá se až okolo dvaceti let, během kterých je při úspěšném hnízdění věrný jednomu stálému partnerovi.
Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů, v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v České republice stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny.
