Pěstoval jste zeleninu od malička?
Ne. Jsem kluk z města. Pocházím z východu Ukrajiny z Charkovské oblasti, kde je zemědělství hodně v kurzu. Kolem se nachází mnoho podniků. Tradičně se tam pěstuje slunečnice a pšenice. Neměl jsem žádný vzor, jen motivaci, že se jedná o prosperující obor. V desáté třídě na střední škole jsem se rozhodl pro kariéru agronoma (pozn.: na Ukrajině je 11 tříd). V sedmnácti jsem odešel na jazykovou školu do Liberce, naučil se česky a splnil srovnávací zkoušky. V roce 2018 jsem nastoupil na Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor rostlinná produkce.
Proč Česko?
Měl jsem inspiraci ve svém kamarádovi, který už u vás studoval. Viděl jsem reálný příklad, že je to možné. Česko jsem si vybral kvůli blízkosti jazyka a podobnosti kultur.
Kultura možná ano. Ale charakterem jste jiní. Mluvím teď například o anarchistických sklonech.
Ano, jsme rebelující národ. Chodíme častěji do ulic, když se nám něco nelíbí. Historie našeho národa je plná povstání. Nicméně mladá generace se mění. Například sleduji, že se postupně zbavujeme potřeby vynucené autority. Osobně vnímám řízení lidských zdrojů stejně důležitě jako péči o novou technologii.
Šéf OSN přijel do Kyjeva. Se Zelenským vyzval k prodloužení dohody o obilí |
Proč se rebelující Ukrajinec nechá vydírat skrze obilnou dohodu?
Ukrajina chce především rozšířit dohodu o další přístavy a prodloužit ji minimálně na rok, což Rusko odmítlo a rozhodlo se prodloužit pouze na dva měsíce. Vývoz po zemi je finančně náročný. Ukrajinci potřebují jistotu, kterou dohoda zajistí. Je velmi obtížné plánovat bez budoucích záruk. Dohoda přispívá k světové stabilitě cen, a zároveň pomáhá navyšovat naše HDP. Udržet životaschopnost ukrajinského zemědělství je prioritou.
Obilí z Ukrajiny bude dál proudit, smlouvu s Ruskem prodloužili o 120 dní |
Problematický vývoz nutí k úvahám o modifikaci struktury pěstování a přeorientování se více na olejniny. Je to reálné?
V roce 2023 se očekává změna střídání plodin ve prospěch olejnin. Důvod je prostý. Cena jedné tuny olejnin je vyšší, zatímco náklady na logistiku jedné tuny jsou nižší. Zemědělci budou moci vydělat na hektaru více než doposud. Zároveň se počítá se zvýšením plochy osevu určeného pro domácí trh.
Takže ano, modifikace struktury je reálná, ale změnu na polích musí respektovat i logistika. Velké množství továren pro výrobu oleje je na východě okupovaných nebo poškozených. Východiskem by mohl být olejovod, o jehož výstavbě se jedná s Polskem. Vždy je lepší exportovat upravený produkt s přidanou hodnotou, než třeba jen slunečnicová semena.
A to se děje nyní. Ukrajina zaplavuje evropské trhy levnou slunečnicí, ale i pšenicí.
Ano, vnímám to jako způsob přežití pro farmáře, ale uvědomuji si, že riziko, které způsobují na evropském trhu, je velké. V příhraničních oblastech už dostávají polští zemědělci dotace, protože nemohou konkurovat. Nerovnováha způsobena logistikou je destruktivní pro všechny. Ve chvíli, kdy bude zabezpečen volný pohyb lodí v přístavech a obnoví se exportní trasy, můžeme směřovat ke stabilitě. Tento model je ale na míle vzdálen současnosti.
Semen LysyckyjNarozen 1999 v Charkově.
|
Co by způsobilo neprodloužení obilné dohody?
Potravinová krize začala již před válkou na Ukrajině. Ceny potravin rostly již před ní v důsledku pandemie a sucha v různých částech světa. Neprodloužení dohody krizi prohloubí. Nesmíme se nechat uchlácholit informací, že se loni podařilo exportovat obilí nad rámec odhadů. Většinou se jednalo o vynalézavost konkrétních farmářů v rámci logistiky.
Nyní jsou bez financí a razantně snížili plochy osevu, takže nebude logicky co vyvážet. Tento fakt pak předpokládá v následujícím období poloviční vývoz než před válkou. Pokud ještě poloviční vývoz bude někdo bojkotovat, tak Putinův plán na vyhladovění třetího světa dostává jasnou barvu. Pak už ani záchrana přes různé programy spojenců nepomůže. Země jako Libanon nebo Pákistán budou jen obtížně hledat náhradu za ukrajinskou pšenici. Globalizace světa pak přispěje k nárůstu ceny pšenice i v Česku, přestože jste soběstační.
Doceňují Češi roli Ukrajiny jako světové obilnice?
Nejen vy, ale celý svět si to uvědomil. Obvykle, když přijde krize, tak začnete přemýšlet. Podívejte se na historii článků ve vašich mediích. Přesně kopírují paniku na burze po začátku invaze, přestože z Ukrajiny dovážíte spíše mražené ovoce, některé olejniny nebo pohanku. Musíme si uvědomit, že s poptávkou roste cena všude. To je holt zákon trhu.
Ruské drancování s pomocí Sýrie. Jak Kyjev přišel o obilí za půl miliardy dolarů |
Kde získáváte pohled na české zemědělství?
Velmi rychle po nástupu na vysokou jsem pochopil, že potřebuji praxi. Učebnice mají k realitě velmi daleko. Začínal jsem ve školním demonstračním a pokusném podniku. Pěstování a výzkum zeleniny a polních plodin na školních pozemcích byl zajímavý, ale časem jsem zatoužil po změně, více se přiblížit realitě velkého podniku. Měl jsem štěstí. Dostal jsem se na rodinnou moderní farmu. Už dva roky se učím.
Můžete přiblížit život na farmě?
Osm stovek hektarů orné půdy, kde se pěstuje pšenice, řepka, hrách a jiné plodiny. Na farmě pracuje přibližně deset stálých zaměstnanců. Vystupuji jako pomocný agronom, ale pomáhám se vším. Nejvíce času tam strávím o žních. Ráno odeberu vzorky na polích, doprovodím kombajny, změřím ztráty a potom řídím posklizňovou linku.
Na tak velkou farmu jen deset lidí?
No tady je to velká farma, ale na Ukrajině by řekli malý podnik. Pro představu, střední podnik je do osmi tisíc hektarů. Zemědělství u nás funguje na obrovských číslech. Sektor zaměstnává pět a půl milionu lidí v porovnání s vašimi sto tisíci.
Přesto jsme schopni vyvézt 3 miliony tun obilí ročně. Jak to funguje na Ukrajině?
Před válkou jsme zajišťovali polovinu světového vývozu slunečnicového oleje. Byli jsme třetí největší exportéři kukuřice a ječmene. Jen pšenice jsme vypěstovali 30 milionu tun. Sklizeň obilovin a olejnin válka poznamenala značně, pokles je téměř 40 procentní. Plocha osevu bude letos o 22 procent nižší. Tento rok bude horší než předchozí. Farmáři již nemají finanční prostředky na investice.
Neměl by stát více pomoci tak strategickému sektoru?
Musíme si uvědomit rozdíly. Evropské zemědělství je dotováno, ukrajinské historicky nikoliv nebo velmi omezeně. Je to složité, ale přesto jsou mnohé podniky na Ukrajině modernější než v Česku, což však velmi rychle může vzít za své. V průběhu války vznikla podpora ze strany státu, ale je marginální. Vláda například nakoupila vaky na skladování úrody, poskytuje přijatelné úvěry, to však nestačí. Farmáři musí naplno využít jiné výhody.
Rusko sklidilo na okupované Ukrajině pšenici za miliardu dolarů, tvrdí NASA |
Co máte na mysli?
Tak zaprvé je to černozem, jejíž úrodnost je neuvěřitelná, a máme ji opravdu hodně. Orná půda zabírá půlku Ukrajiny. Nejsme omezování velikostí polí. V Česku je pole definováno 30 hektary. U nás nemáme žádná limity v tomto směru. Zemědělci uplatňují výnosy z rozsahu.
Není to omezení nesmysl?
Podle mého názoru ano. Přistupovat by se mělo individuálně ke každému pozemku v závislosti na okolních podmínkách. V jednom případě to může omezit erozí nebo udržet vodu v krajině, ale v jiném dochází jen k navyšování přejezdů zemědělskou technikou po polích, což způsobuje větší utužení půdy a snížení efektivity práce.
Mám to chápat tak, že vody máte dostatek?
To vůbec. Vaše sucho se nedá srovnat s našim. Na jihu Ukrajiny je čtyřikrát méně srážek než v Česku. Je to dilema, přirozený ekosystém nebo dočasně větší zisk. Prozatím nedostatek srážek řešíme zavlažovacím systémem. Každopádně nyní tento problém upozadila válka.
Zkusme si představit situaci, že válka letos skončí. Jak rychle se zemědělství vzpamatuje?
Neumím odpovědět, ale je to běh na dlouhou trať. Nejsou to jen zničené podniky, ale i zaminovaná pole nebo půda trávená chemikáliemi.
Není trochu krátkozraké ze strany okupantů, že si ničí ekonomický potenciál do budoucna?
Je to mix korupce, neschopnosti velení a samozřejmě hloupost. Například ukradené kombajny, které odvezli, byly vybavené GPS. Nebylo problém sledovat, že skončily v Čečně. Kdyby je nechali na místě, mohli z toho profitovat během sklizně.
Pokud se bavíme o korupci, týká se také Ukrajiny.
Ano, ale konečně se jí umíme postavit. Byla zavedena nulová tolerance ke korupčnímu jednání. Samozřejmě, že uplácení se objevilo i v elektronické frontě v rámci obilné dohody, ale bylo odhaleno a potrestáno. Stejně tak se lépe daří vybírat daně. Obyvatelé pochopili, že peníze nemizí ve státním rozpočtu, ale je jimi financována záchrana země.
Světové dodávky potravin v ohrožení. Kvůli ruskému vypovězení obilné dohody |
Tato změna přišla s příchodem nové vlády a prezidenta Zelenského?
Dalo by se to tak říct. Došlo k mnohým reformám, včetně oblasti zemědělství. Důležitá byla tzv. pozemková reforma. Po pádu Sovětského svazu neúspěšná pozemková politika vyvolala moratorium na prodej polí. Každý občan měl nárok na dva hektary půdy, kterou ale následně nemohl prodat, jenom pronajímat nebo ji obhospodařovat. V průběhu let vznikla sporná evidence, která umožnila nevykazovat výnosy až ze sedmi milionu hektarů. Nová vláda odstranila šedou zónu a umožnila půdu kupovat a prodávat. Podmínkou ovšem zůstává ukrajinské občanství.
Máte strach z investic?
Naše půda je vzácná, ale levná. U nás stojí hektar do 50 tisíc, v Česku je to i devítinásobek. Vznikla oprávněná obava, že naše půda bude v cizích rukou. Myslím, že to byl nejlepší způsob řešení pro současnost, a po válce můžeme dělat postupně další kroky směrem k obchodování se zahraničními investory. Musíme vytvářet důvěru navenek i dovnitř.
Statistika před válkou hovoří o extrémní úrodě. Je to hra s čísly v rámci dobré prezentace?
Rok 2021 byl bez diskuze opravdu úrodný. Téměř 90 milionu tun sklizeného obilí je rekordní číslovka, ale určitě se částečně projevila i dříve nevykazovaná data.
Jaké jsou vaše vyhlídky do budoucna?
Vždycky říkám: „Pokud chcete rozesmát Boha, řekněte mu o svých plánech“. Po dokončení vysoké rozhodně budu pokračovat v oboru zemědělství a dál život ukáže. Vidím se spíše v Česku, protože tady mám přítelkyni, se kterou chci tvořit budoucnost.