„Jednotné testy od Cermatu jsou nedodělkem, který pro studenty znamená více stresu. Ten je znásoben tlakem rodičů z důvodu nedostatečné kapacity škol. Testy jsou zaměřené jednostranně, bez respektu k poruchám učení. Navíc z důvodu převisu počtu dětí si školy, které mají dobré reference, nastavily vícekolová přijímací řízení,“ popisuje matka deváťáka Martina Nimčová.
Vysvětluje, že přijímací zkoušky jejího syna byly pro celou rodinu velkým stresem, když se mi snažili pomoci, aby se na vysněnou školu dostal. „Stres nás nakonec přesvědčil, že je to celé jeden velký nesmysl a rozhodli jsme se zkusit zahraniční školy,“ přiznává.
Míst na středních je dost, říká Cermat. S přihláškami žáci taktizují |
Nakonec se mladík na podzim loňského roku na střední školu do Spojených států amerických dostal a tamní vzdělávací systém si nemůže vynachválit. „Jeho zpětná vazba je, že je na americké střední škole mnohem lepší komunikace i atmosféra. Je to podporující prostředí s jasnými pravidly a propracovaným celodenním programem,“ těší Nimčová.
Americké přijímací řízení je lehčí
Touha po zlepšení angličtiny a poznání nového přivedla do Spojených států i studentku Viktorii Klimkovou. Původně váhala mezi Amerikou a Velkou Británií. Přestože musela zvládnout byrokratické kolečko – žádost o víza, úřední překlad vysvědčení a další, přiznává, že přijímací proces jako takový byl poměrně jednoduchý.
„Bylo to snazší než jsem čekala. Ale je to do velké míry díky agentuře, která mě vedla a zabezpečovala celý proces. Podmínky přijetí jsou na každé škole trochu jiné, ta moje vyžadovala dvě až tři doporučení od tuzemských učitelů, úřední překlad vysvědčení a absolvovala jsem pohovor v angličtině,“ vyjmenovává Klimková, co musela splnit.
Zvažujete možnost zahraničního studia pro své dítě?
Ujišťuje ale, že se případní zájemci o zahraniční studium nemusí ničeho obávat, a to ani pohovoru v angličtině. „Oni vědí, že tam jdete i proto, abyste se v angličtině zdokonalili.“
Pochvaluje si ale i samotný vzdělávací systém, který je podle ní oproti tomu našemu výrazně napřed. Student má možnost větší volby předmětů a jejich obtížnosti, vybírat obvykle může až ze sta předmětů. „Kromě toho mají školy velký výběr mimoškolních aktivit. Jde o sporty, tanec, hudbu a další umění, ale i například o robotiku nebo IT,“ vyjmenovává.
Stipendia či závodní vzdělávání. Firmy hledají studenty, nejlepším nabízí práci |
Líbí se jí také, že školní rok není rozdělen na dvě pololetí, ale tři trimestry, přičemž styl výuky je zaměřený více na diskuzi a argumentaci, kritické myšlení nebo rozvoj prezentačních a komunikačních dovedností. Přesto nelze paušalizovat nastavení jednotlivých škol, liší se totiž stát od státu, nesmí být ale v rozporu s ústavou a federálními zákony.
Teorie není důležitá, hlavně znát věci prakticky
Ve státě New York nastoupila na Ross School bývalá deváťačka Viki Tůmová a stejně jako její vrstevníci ani ona si nemůže tamní vzdělávání vynachválit. Přiznává, že původně se jí do zahraničí nechtělo, protože se dostala na pražské jazykové gymnázium, nakonec ji ale přesvědčili a ona na rok vycestovala.
„Na gymnáziu jsem byla spokojená a neuměla si představit, že se rozloučím se všemi kamarády a odjedu někam, kde nikoho neznám. Není to navíc levná záležitost, ale díky úspěšným přijímacím pohovorům mi škola poskytla významné stipendium,“ říká Tůmová.
Po osobních zkušenostech s oběma vzdělávacími systémy přemítá, že jsou si na hony vzdálené a nemají snad nic společného. „Studenti (na americké škole, kde Tůmová studovala pozn. red.) nedostávají známky, ale ze všech předmětů musí na konci každého trimestru vykazovat úspěšnost alespoň sedmdesát procent. Taky si sami volíte předměty, což mi vyhovuje. Největší rozdíl ale vidím v tom, že vás škola učí kromě teorie i praxi. Například v předmětu fotografie nemusíte znát teorii clony, ale musíte ji umět správně nastavit,“ přidává zážitky ze svých hodin.
Uvolní stres a pomáhá k seznámení. Alkohol ke studiu patří, shodují se studenti |
V Česku existuje celá řada firem, které se specializují na proces přijímacích zkoušek a vyslání studentů do zahraničí. Jednou z nich je i Education.cz, a její ředitelka Lucia Klimková popisuje, že snaha odejít do ciziny může být pro mnoho mladých lidí přínosná v mnoha oblastech.
„Může to být možností pro ty, kteří se nejsou ochotni smířit s tím, že se na jimi vybraný typ školy nedostali kvůli kapacitě. Zároveň není nutné absolvovat cizojazyčnou školku nebo bilingvní základní školu jako přípravu,“ vysvětluje Klimková s tím, že například na amerických školách mají připravený podpůrný jazykový program pro zahraniční studenty, pokud ho potřebují.
„Na střední školy v zahraničí obvykle studenti neskládají jednotný test, ale škola chce studenta trochu poznat. Zjistit jeho zájmy, aby mohla posoudit, jestli si mohou vzájemně přinést nějakou hodnotu. Studenti mohou napsat motivační dopis nebo esej na zadané téma, absolvují pohovor a dokládají doporučení od učitelů a vysvědčení. Jde o kompletní posouzení, ne o jeden standardizovaný test, který musí deváťáci složit pod velkým tlakem,“ uzavírá ředitelka.
Přestože je zahraniční studium přínosné a mladým lidem kromě zlepšení jazykových dovedností může pomoci i s navázáním kontaktů nebo získáním dalších zkušeností, jde o drahou záležitost.
Student sice může školu požádat o stipendium, na které automaticky nárok nemá, ale ani to mu nepokryje všechny náklady. Ty se v závislosti na výběru agentury a jejich balíčku mohou pohybovat okolo 242 až 469 tisíc korun za školní rok.
