Prvním úkolem policistů bylo po hrůzném nálezu v dubnu 1951 v Klecánkách zavražděnou ženu identifikovat. Pomohla jim specifická operce, jejíž stopy její tělo neslo. Thorakoplastika, odebrání části plic po tuberkulóze, poukázala na jednu z žen, které podle záznamů zákrok podstoupily.
Ze seznamu poté „vystoupila“ účetní Herta Černínová, po níž již bylo vyhlášeno pátrání, protože se nevrátila do zaměstnání poté, co vyzvedla 67 tisíc korun na výplaty svého podniku. „Prvním podezřením bylo, že uprchla do zahraničí, kde měla příbuzné. Jenže ona žila ve velmi spokojeném manželství,“ popisuje Galaš.
Nakonec zavedlo vyšetřování policisty k jednomu z kolegů Herty Černínové účetnímu Miroslavu Šmídovi. „Byl to hochštapler, rád žil nákladným životem, hostil celé restaurace, vystupoval jako člověk, který je za vodou, jeho plat mu na to však nestačil,“ vypráví Galaš. Velmi záhy se vyjevilo, že si finance na vinárny, výlety, hostiny, milenky opatřoval defraudacemi, podvody. „Jeho manželka přitom vůbec nic netušila, žil dvojím životem,“ poznamenává ředitel muzea.
Vodítkem k jeho usvědčení se stal černobílý psí chlup z látky, v níž bylo tělo zavražděné zabaleno. Právě ten pomohl policisty nasměrovat ke Šmídově milence, která psa téže barvy měla. Vyšetřovatelům se odhalil celý příběh.
Seriálová licence a daň době
Šmíd si na oběť počkal, pod záminkou prodeje psacího stroje ji svým autem odvezl do milenčina bytu do Vršovic. Tam ji zavraždil, hlavu jí rozbil závažím a ubodal jí. „Mrtvolu uložil do vany, svou milenku a její matku požádal, aby za pět tisíc korun zlikvidovaly obrovské množství krevních stop, které zůstaly na místě činu. Zatímco čistily byt, aniž by věděly, že ve vaně mají mrtvolu, on porcoval nožem na krájení chleba mrtvou Hertu, zabalil ji do balíků a deky, vražedný nástroj umyl. Nůž umyl a nakrájel jím chléb k večeři, namazali si paštiku,“ líčí Galaš.
Milenka i její matka byly odsouzeny k dlouhodobému trestu. Šmíd byl přes své žádosti o milost popravený. Případ s rozřezaným tělem samozřejmě evokoval prvorepublikovou vraždu Otylie Vranské, Galaš však připomíná, že v době spáchání onoho hrůzného činu byl Šmíd náctiletý. Zda jej však rozporcování těla Vranské neinspirovalo, na to se Šmída nikdy nikdo nezeptal, poznamenává ředitel muzea.
Kauza Herty Černínové se dostala do televizního seriálu 30 případů majora Zemana, ovšem pokřiveně. „Seriál oběť ztvárnil jako dámičku, která žila nad poměry a vymykala se socialistickému systému. Ovšem opak je pravdou, byla to obyčejná, skromná žena, její manžel na ni čekal každý den před prací. Filmová linka byla licencí,“ upozorňuje ředitel muzea.
