Na začátku demonstrace promluvila politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová, která shromáždění spolu s aktivistkou za práva žen Alicí Schwarzerovou svolala.
Wagenknechtová přečetla takzvaný Manifest za mír, který tyto dvě ženy zveřejnily už před dvěma týdny. Text, který podepsalo na 650 tisíc lidí, vyzývá spolkovou vládu, aby se místo dalšího posílání zbraní Ukrajině zaměřila na mírová jednání.
Na pořádek při demonstraci dohlíží na 1 400 policistů, zatímco na páteční manifestaci, na níž si lidé v Berlíně připomněli první výročí ruské invaze na Ukrajinu, bylo asi 800 policistů. Páteční manifestace se účastnilo na 10 tisíc lidí a kromě hození vajíčka na ruskou ambasádu se akce obešla bez incidentů, uvedla stanice RBB s odvoláním na policii.
Stop zbraním na Ukrajinu. Německá levice má plán k výročí ruské invaze |
Agentura DPA také napsala, že na sobotní manifestaci v Berlíně bylo zakázáno mít symboly oslavující válku, včetně vojenských uniforem či písmena Z, které Rusko používá jako symbol své invaze na Ukrajinu.
Podle policie se událost obešla bez incidentů s výjimkou jednoho, kdy se demonstranti snažili vytlačit šéfredaktora pravicového časopisu. Akce se účastnili i někteří členové populistické až krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).
Wagenknechtová je dlouhodobě kontroverzní političkou i uvnitř vlastní strany. Řada politiků postkomunistické Levice se od její dnešní akce předem distancovala, stejně jako četní politici dalších stran včetně vládní sociální demokracie (SPD), uvedla DPA. Rovněž kancléř Olaf Scholz (SPD) a ministr financí Christian Lindner (FDP) dali jasně najevo, že s peticí Manifest za mír nesouhlasí.
DPA citovala také bývalého generála bundeswehru Ericha Vada, který se demonstrace zúčastnil a který vyzval k „ukončení válečné rétoriky v Německu“ a zahájení jednání. „Je naivní věřit, že Rusko lze vojensky porazit bez jaderné války,“ řekl Vad. Z útočné války vyvolané Ruskem, které porušuje mezinárodní právo, se podle něj po roce stala „opotřebovávací válka“.
Mírová jednání s Ruskem podle Západu i Ukrajiny v tuto chvíli nejsou možná mimo jiné proto, že Moskva trvá na uznání ukrajinských území, která anektovala v rozporu s mezinárodním právem, za ruská. Kyjev požaduje úplné stažení ruských jednotek z ukrajinského území, reparace a stíhání osob zodpovědných ze válečné zločiny, připomněla DPA.
