Od zářijového začátku protestů, které rozpoutala smrt mladé Mahsá Amíníové v policejní vazbě, íránská policie obvinila na tisíc lidí. Údaje o zatčených se liší, aktivisté z organizace Hrana nicméně jejich počet odhadují na více než 15 tisíc. Kolik souzených ještě může dostat trest smrti, není jasné. Norská organizace Iran Human Rights však mluví o nejméně dvaceti lidech.
Texty obvinění často hovoří právě o nepřátelství vůči Bohu či „korupci na Zemi“, jako v případě prvního známého odsouzeného z neděle. Za tyto zločiny v Íránu hrozí poprava. Jedním z dalších na řadě tak může být třeba rapper Toomaj Salehi, který byl zatčen za účast na protestech a za zveřejnění „závadné“ hudby. „Její zločin je, že jí vlasy vlály ve větru. Něčí zločin byl, že on nebo ona byli stateční a upřímní,“ zpíval ve své písni.
Jak se ošetřit sám? Íránští policisté na demonstranty čekají i v nemocnici |
Nejvyšší trest může hrozit také dvěma íránským novinářkám, které mimo jiné psaly o osudu zadržené Amíníové. Teokratický režim Niloofar Hamediovou a Elahe Mohammadiovou nařkl ze spolupráce s americkou CIA, aniž předložil důkazy, píše list The Washington Post. Od konce září jsou ženy zavřené v nechvalně proslulé věznici Evín.
Tam je i aktivista Hossein Ronaghi, jehož rodina vypověděla, že s ním ztratila kontakt poté, co muže převezli do vězeňské nemocnice. Ronaghi držel protestní hladovku, podle rodiny však trpí problémy s ledvinami a ve vězení mu navíc zlomili obě nohy.
Írán popraví v průměru jednoho člověka denně
Další soud zase poslal pět nejmenovaných lidí na deset let do vězení za ohrožování národní bezpečnosti a narušování veřejného pořádku. Odsouzení se sice mohou odvolat, vzhledem k situaci se však nedá očekávat, že se demonstranti či další obvinění dočkají spravedlivého procesu. Lidskoprávní organizace varují, že spíš půjde o nahrané procesy a lidé mohou být k přiznání donuceni násilím na základě falešných důkazů.
Íránští zákonodárci ostatně začátkem měsíce schválili usnesení, v němž justici vyzývají k co nejráznějšímu trestu pro všechny, kteří mají s demonstracemi z posledních týdnů něco společného. Stačí je i jen „vyprovokovat“. „Žádáme soudy, aby se rázně vypořádaly s pachateli těchto trestných činů a se všemi těmi, kteří u trestných činů asistovali a výtržníky podněcovali,“ stojí v prohlášení.
Íránské protesty jsou masové. Proti hidžábům je polovina populace, říká expert |
Popravu „nepřátel Boha“ tehdy podpořilo 227 poslanců z 290. Podle CNN také poslanci účastníky demonstrací přirovnali k teroristům z Islámského státu, protože prý „útočí na lidské životy a majetek“.
Ačkoliv ne každý trest smrti pro politické vězně íránští popravčí skutečně vykonají, spoléhat se na to nedá. Írán patří k zemím s nejvyšším počtem poprav ročně. V roce 2020 například byl s více než 246 zabitými podle neziskové organizace Death Penalty Information Center na prvním místě před Egyptem (přes 107), Irákem (45) a Saúdskou Arábií (27). Organizace však v tomto kontextu připomíná, že Čína své údaje o trestech smrti tají.
Tempo, s jakým íránský režim odsuzuje k smrti, navíc nezpomaluje. Organizace Amnesty International (AI) například varovala, že jen za prvních šest měsíců letošního roku Íránci popravili v průměru jednoho člověka denně. Pokud to tak půjde dál, přesáhne celkový počet loňské „skóre“ 314 popravených, dodala AI. Skutečné číslo navíc může být mnohem vyšší.
Protesty, v jejichž čele letos výrazně víc než dřív stojí ženy, pokračují už devátým týdnem. Podle odhadů při střetech s bezpečnostními složkami dosud zemřelo přes 320 lidí včetně čtyř desítek nezletilých a pětadvaceti žen. Ranění už se navíc naučili raději nechodit do nemocnice. S ranami „typickými“ pro účast na demonstraci totiž mohou skončit ve vězení – a nakonec třeba dostat i trest smrti.
