Doslova ježčí nadílky si užívá krajská Záchranná stanice v Rudě nad Moravou na Šumpersku.
„Jeden velký, silně nachlazený ježek z Vernířovic, čtyři sirotci z Rapotín a jeden kojenec z Postřelmova,“ vypočítala Jitka Maixnerová ze záchranné stanice zářijové přírůstky.
Další malí ježci měli štěstí, že se do stanice dostali i s matkou. „Ne vždy tomu tak je a odchov na umělém mléku není zaručený úspěch. Tato rodinka byla nalezena ve stodole, kde majitelé potřebovali uklidit. Samozřejmě by bylo lepší počkat s tím tak čtrnáct dní až měsíc, než by ježci byli samostatní a mohli odejít,“ doplnila.
Na tom, že většina ježků by nebýt člověka žádnou pomoc nepotřebovala, se shodují i ochránci zvířat.
„Stala se obětí mýtu o tom, že malý ježek zimu nepřežije. Do záchranných stanic patří pouze zranění a nemocní ježci,“ upozornil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Zdraví jedinci mají zůstat na svobodě a v bezpečném prostředí.
Mýtus půl kila
V průměru 200 ježků týdně nyní přijímají záchranné stanice sdružené v Národní síti záchranných stanic.
„Velkou většinou jde o ježky – letošní mláďata – kteří se zdáli nálezcům příliš malí na to, aby zimu přežili. Mnoho lidí si totiž myslí, že ježek, který nemá před zimním spánkem aspoň půl či tři čtvrtě kila, zimu nepřežije,“ poznamenal Stýblo.
Tento mýtus dřív úspěšně šířili i ochránci zvířat a záchranné stanice. Jarní nálezy naprosto zdravých čtvrtkilových ježků to podle Stýbla dokazují.
„Záleží, kde se ježek vyskytuje i jak dlouhá a tuhá bude zima,“ upozornil Stýblo. „Pravidlo 500 gramů před usnutím možná platí někde ve Vrchlabí či na Kvildě, kde jsou zimy fakt dlouhé, ale určitě ne v Polabí či Praze.“
Mnohem zásadnější je prostředí, ve kterém žije. Podmínky může ježkům připravit každý, kdo má zahradu či spravuje veřejnou zeleň.
„Stačí nepoužívat pesticidy, omezit pohyb psů, pokud jsou na ježky agresivní, a ponechat jim přirozené úkryty jak pro zimování, tak i pro rozmnožování. Těmi jsou kompost, hromady listí, větví či husté keře. Umělé dutiny, ježkovníky, které se prodávají, pokud nejsou kombinovány s přirozenými úkryty, nefungují,“ upozornil Stýblo s tím, že ježkům lze před zimou přilepšit třeba kočičími granulemi. „Hlavně nedávat kravské mléko či ovoce. To je další z mýtů, který ježkům škodí.“
Malí ježci se už teď neobjevují
Do záchranných stanic patří podle ochránců pouze zranění nebo nemocní ježci, třeba kteří se špatně pohybují.
„Pokud jde o ježčata, tak pouze ta úplně prťavá, která přišla o matku. Taková už se ale v této podzimní době nevyskytují,“ upozornil Stýblo.
Rady ochránců zvířat ovšem na podzim nezabrání tomu, že jsou záchranné stanice zahlcovány zbytečně sebranými ježčími mláďaty.
„Vzhledem k ježčím nárokům bude péče o ježky až do jarního vypuštění stát záchranné stanice přibližně dva miliony korun,“ upozornil.
Lidé, kteří by ježkům v záchranných stanicích rádi pomohli, jim mohou zakoupit symbolickou plnou misku.
„Mohou také přispět na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi, jehož číslo je 33 55 33 22 / 0800. Stanice rovněž uvítají i pomoc materiální. Ježci jsou krmeni převážně kočičími konzervami a granulemi, jako podestýlka jsou využívány noviny. To vše lze po dohodě stanicím pro ježčí svěřence předat. Kontakty na stanice naleznete na internetové stránce Zvirevnouzi.cz,“ poradil zájemcům Petr Stýblo.
20. listopadu 2018 |
