Kilogram polských jablek stojí 12,90 koruny, zatímco loňské výrobní náklady na stejné množství těch českých činily 12,30 koruny. „Letos to ještě nikdo ani nespočítal. A nevíme, co se bude dít s energiemi dál,“ poukazuje Radek Jansta z Ovocnářství Jansta ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku.
Jak je vůbec možné, že je prodejní cena tak nízká? Polsko je příkladem státu, který podporuje své zemědělce prostřednictvím skrytých národních dotací. A stačí, aby takto levně prodal jeden, aby tlak na nízké výkupní ceny pociťovali všichni.
„Na evropském trhu se vzhledem k válce na Ukrajině hromadí přebytky jablek, které měly původně směřovat na východ. Tyto přebytky si nechávají dovážet do Česka velké obchodní řetězce za nízké a předotované ceny, kterými křiví domácí trh,“ vysvětluje prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Část domácích pěstitelů jablek má ještě teď na skladě přebytky z loňska a sklidit a uskladnit letošní úrodu se jim nevyplatí. Podle odhadu Ovocnářské unie ČR tak hrozí, že až třetina jablek zůstane na stromech.
S řetězci končím, rozhodl se ovocnář
Ovocnáři vidí spásu v samosběrech a prodeji ze dvora, což znamená, že si lidé přijdou pro jablka přímo k zemědělci. Na jižní Moravě nabízejí samosběr třeba Sady Starý Lískovec v Brně, prodej ze dvora pak ZEAS Lysice na Blanensku nebo SADY CZ v Bzenci na Hodonínsku.
Zmíněný ovocnář Jansta poskytuje obojí, lidé k němu jezdí i z Brna. Řetězcům už šanci nedá. „Už jsem úplně rozhodnutý. Jablka budu mít jen na prodej ze dvora a samosběr. Část sadu, odkud mělo jít řetězcům, nahradí jiné komodity,“ odkrývá plány pro svých osm hektarech sadů.
Podle něj by nejvíc pomohlo, kdyby se stanovila pro všechny minimální nákupní cena tak jako v Německu. Zemědělci totiž nechtějí hospodařit ve ztrátě a jabloně tak budou mizet z krajiny stejně jako asi před dekádou broskvoně. Tehdy jich bylo všude plno, ale supermarkety upřednostnily italské broskve, protože jsou k dispozici od června až do října. Dnes se české broskve skoro nedají sehnat.
Stejný problém má celá řada dalších komodit. Výjimkou je chřest, u nějž obchodní řetězce odebraly 216 z 235 tun české produkce. Chřest se totiž pěstuje na malé ploše a co zemědělci vypěstují, to také prodají. Naopak jablka jsou nejčastěji pěstovaným ovocem a každoročně se jich sklidí přes 100 tisíc tun.
20. října 2022 |
