Žáci navlečení ve svetrech, potemnělé učebny a nezvyklé ticho v dílnách. Podobně si řada lidí domýšlela, jak by na podzim mohla vypadat výuka na školách kvůli stále se zdražujícím energiím.
Na komplikace v jejich provozu se připravují ředitelé jihočeských škol, radnice i vedení kraje. Ti ale katastrofické scénáře zatím nečekají. Na druhou stranu přiznávají, že budou muset přijmout opatření, aby vyšli s plánovanými rozpočty.
Například v Táboře museli zastupitelé na posledním jednání schválit navýšení rozpočtu na provoz škol ve městě o téměř pět a půl milionu korun.
„Příspěvek by nyní měl odpovídat vyšší ceně spotřeby. Když jsme loni chystali rozpočet, nemohli jsme tušit, že taková situace nastane,“ vysvětluje místostarostka Olga Bastlová (ČSSD).
Zároveň dodává, že je to ještě přijatelná částka díky tomu, že se městu podařilo vysoutěžit energie za poměrně dobrou cenu. Lépe jsou na tom v Jindřichově Hradci, kde však ještě na kalkulace nových nákladů provozu škol čekají.
„Určitě ale zvládneme pokrýt vyšší ceny z úspor města, v rezervách máme poměrně dost peněz. Navíc jsme v posledních letech investovali do zateplení budov a výměny oken, která jsou energeticky daleko více hospodárná. I to nám teď výrazně pomůže,“ říká místostarostka města Magda Blížilová (ANO).
Větší problémy nečekají ani v Českých Budějovicích, kde by se školy měly i nadále vytápět na komfortní teploty.
„Máme problém hlavně s drahou elektřinou. Naše teplárna je uhelná a ta ohřívá většinu našich zařízení, snad až na ZŠ Pohůreckou, kde mají plyn. I ten už ale máme na rok 2023 vysoutěžený za dobrou cenu, jde jen o to, aby plyn vůbec byl,“ upozornil náměstek primátora Ivo Moravec (HOPB).
Kraj čeká výdaje sto milionů
Sami ředitelé se pro snižování teploty v učebnách většinou rozhodovat nechtějí. Podle nich existují způsoby, jak ušetřit, aniž by se narušil chod samotné výuky.
„Pokud pominu finanční pomoc od města, omezíme v příštím roce spíše plánované opravy a podobné investice. Bohužel i to bude mít dopady na rozvoj naší školy, ale pevně věřím, že problém s cenami energií je pouze přechodný,“ doufá Jiří Thám, ředitel ZŠ a MŠ v Křemži na Českokrumlovsku.
Na rozdíl od něho však regulaci topení ve třídách připouští jeho kolega ze ZŠ Volyně na Strakonicku Martin Punčochář, podle něhož by starší děti měly nižší teploty zvládnout.
„Samozřejmě by se to ale na úrovni výuky nesmělo nijak podepsat. Menší děti máme v samostatné budově, kde teplotu ponecháme. Určitě nechceme jít pod dvacet stupňů,“ ujišťuje ředitel.
Cestu k úsporám hledají také na jihočeském hejtmanství, které spravuje 125 zařízení včetně středních škol, domů dětí a mládeže nebo základních uměleckých škol.
„V tuto chvíli plánujeme jak úsporná opatření, tak navýšení rozpočtu. Přesnou částku zatím nevíme, ale v prvních odhadech jsme počítali, že provoz všech těchto zařízení bude stát okolo sta milionů korun,“ předpokládá náměstek hejtmana pro školství Pavel Klíma (TOP 09).
Střední školy a zejména učiliště jsou zdražováním energií zasaženy nejvíce. Právě v dílnách je vysoká spotřeba elektřiny, plynu či koksu nevyhnutelná. Kraj ale za žádných okolností nechce omezovat výuku odborných předmětů. „Hodně oborů máme založených na praxi, kde není možné hledat úspory na podobných věcech,“ doplňuje Klíma.
Do podobné situace se dostali také na písecké SOŠ a SOU, kde se vyučuje řada technických oborů energeticky náročných na provoz.
„Musíme hledat jiné cesty, jak ušetřit na energie. V dílnách a na praktickém výcviku to ale nepůjde, pro žáky je to klíčová část výuky,“ ví ředitelka školy Zuzana Sýbková.
Jednou z možností, jak na provozu škol ušetřit, je také distanční výuka, s níž mají školy po pandemii covidu bohaté zkušenosti.
„Doufám, že už taková situace nenastane. Pokud chceme zachovat důstojné podmínky výuky, neměli bychom dopustit, aby se opět učilo z domovů. Je spousta praktických oborů, kde by takové rozhodnutí mohlo způsobit obrovské škody,“ varuje náměstek Klíma.
