Autokempem Seč Pláž ve čtvrtek odpoledne zněly sirény a blikaly majáky. Po místní přehradě se totiž proháněly policejní a záchranářské čluny, které se svými posádkami lidem na břehu předváděli zásah u tonoucího.
„Na sečské přehradě přes prázdniny funguje vodní záchranná služba, která má čtyřiadvacet hodin denně na vodě připravenou loď a dokáže se k tonoucímu dostat nejrychleji ze všech. Obvykle to zvládá do několika málo minut. Mimo sezonu je to delší, to jako první přijíždí místní hasiči,“ říkal policejní instruktor Radovan Pentek, jenž má na starosti právě vodní výcvik svých kolegů.
Do vody během čtvrtka skákal z rozjetého člunu hned dvakrát, poprvé k jednomu ze záchranářů, podruhé si roli tonoucího vyzkoušel člověk z davu. Člunem jej dovezli na břeh, kde si jej přebrala pozemní posádka záchranářů a prováděla masáž srdce.
„Pokud je tonoucí ve vodě aktivní, tak tak na něj začnu mluvit, aby šlapal vodu. Když se po mně začne sápat, tak se k němu dostanu zezadu a položím ho na vodu. Začne splývat a uklidní se,“ popisoval zásahy Pentek.
Klíčová je pasáž, že k tonoucímu se musí připlavat opatrně a právě zezadu. „Pokud je schopný, tak má takovou sílu, že bez vesty vás klidně utopí,“ upozorňoval Pentek.
Lidem proto doporučoval, aby pro topícího se bezhlavě neskákali. „Nejlepší je tonoucímu nejprve hodit nějakou pomůcku. V létě ideálně paddleboard nebo lehátko, na kterém k topícímu se člověku doplavete a jakoby mu ho podáte,“ radil Pentek.
Sečská přehrada není jediná, která má v létě v provozu vodní záchrannou službu, čluny jsou k dispozici třeba i na přehradě Pastviny. Letos ale v kraji ještě naštěstí do akce nemuseli ani jednou.
„V Pardubickém kraji ještě tento rok k žádnému utonutí nedošlo,“ potvrdila mluvčí pardubické záchranky Alena Kisiala.
V loňském roce v letních měsících Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje vyjížděla k sedmi případům tonutí. Z toho k úmrtí přímo na místě nedošlo.