Zatímco ruské rakety ničí ukrajinská města, v Rusku jsou tvrdě potlačovány jakékoliv náznaky odporu. Putin válku nazývá „speciální operací“, jež má Ukrajinu „zbavit fašistů a neonacistů“. Proč jsou důležité tyto pojmy a proč odmítá novodobý car a diktátor uznat existenci samostatného ukrajinského národa? To vysvětluje profesor Jan Rychlík, jeden z nejuznávanějších českých historiků moderních dějin slovanských národů.
Ještě týden před invazí jste v jednom z rozhovorů tvrdil, že takový krok je ze strany Ruska málo pravděpodobný. Že by se vzhledem k možným ztrátám, a především problematické okupaci země Putinovi tahle hra nevyplatila. Co na ten vývoj říkáte? Asi jsem nebyl sám, ale velmi jsem se spletl. Putinův krok je proti veškeré logice a v konečném důsledku proti skutečným zájmům Ruska. Dosáhl přesného opaku toho, co chtěl. Z Ukrajinců, u nichž alespoň u části ruskojazyčné populace mohl čekat podporu, si vytvořil nesmiřitelné nepřátele, nevídaným způsobem sjednotil Západ a dostal Rusko do izolace, z níž se bude hrabat desítky let. Myslím, že dokud bude Putin naživu nebo u moci, nemohou se z té izolace ani začít dostávat. Před tímhle jeho šíleným krokem jsem vnímal, že sice by to bylo komplikované, ale stále existovala nějaká možnost vyjednání mezinárodních záruk pro Ukrajinu. Třeba o mezinárodně garantované neutralitě. To už samozřejmě není vůbec možné. Rusové jako agresoři nic takového nemohou garantovat, nedá se jim vůbec věřit.
Nechci tedy k ničemu vyzývat, ale v dějinách Ruska se často stalo, že nějaký vládce udělal nějaký opravdu velký karambol – a dopadl špatně.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
