Londýn posílá do Polska dalších 350 příslušníků z 45. komanda námořní pěchoty, kteří posílí zhruba stovku britských ženistů, podílejících se na ochraně polsko-běloruské hranice. První letoun s britskými vojáky přistál v Polsku už ve čtvrtek.
„Británie vyšle do Polska dalších 350 vojáků v rámci bilaterálních vztahů, aby ukázala naši silnou spolupráci, ale také vyslala jasný a silný signál potenciálnímu agresorovi,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wallace.
Londýn tak následuje rozhodnutí Washingtonu, který od víkendu přesunuje do Polska dalších 1 700 vojáků 82. výsadkové divize z Fort Bragg jako součást opatření k odstrašení Ruska.
Posílení oznámilo také Německo. Do Litvy chce vyslat 350 vojáků, čímž by se vojenská přítomnost v Pobaltí stala druhým největším nasazením německých sil po misi v Mali. Německo již pět let vede bojové uskupení NATO v Litvě a poskytuje zhruba polovinu personálu této mnohonárodní jednotky.
350 UK troops have arrived in Poland to strengthen #NATO’s Eastern flank.
We are consistent, resolute and we stand in solidarity faced with Russia’s aggressive actions.
#WeAreNATO #StrongerTogether https://t.co/kTBYUXzmTr
„Německo vyšle do Litvy v nejbližších dnech až 350 dalších vojáků, posílíme tak náš vojenský příspěvek ve východním křídle NATO a zároveň vyšleme jasný signál našeho odhodlání,“ řekla šéfka německé obrany Christine Lambrecht.
Ruská vojska cvičí u hranic
Ruská a běloruská vojska ve čtvrtek spustila na běloruském území rozsáhlé společné cvičení, do kterého by se podle odhadů mohlo zapojit až 30 tisíc ruských vojáků. Dalších až 100 tisíc vojáků Moskva koncentrovala na svém území u hranic s Ukrajinou. Západ se obává, že Rusko připravuje vojenskou akci na Ukrajině, Moskva to popírá.
Mozková smrt NATO? Konfrontace s Ruskem nabudila tápající Alianci |
Za deeskalaci situace a stažení vojsk však požaduje, aby NATO poskytlo písemné závazky, že se například nebude rozšiřovat směrem na východ a především, že se členskou zemí nestane Ukrajina. Spojenci ale takové podmínky odmítli.
„Už dříve jsme viděli, že Rusko využívá vojenská cvičení jako zástěrku pro agresivní akce. NATO tedy musí zůstat ostražité a připravené,“ konstatoval šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg s odkazem na ruské vojenské akce vůči Gruzii a Ukrajině.
Potvrdil, že Aliance zvyšuje vojenskou přítomnost na takzvaném východním křídle i pohotovost Sil rychlé reakce NATO. „Uvažujeme také o rozmístění dalších bojových skupin v jihovýchodní části Aliance,“ potvrdil Stoltenberg. Situace kolem Ukrajiny a možné další posílení bude hlavním tématem nadcházející schůzky ministrů obrany, které se uskuteční příští týden.
NATO zintenzivnilo průzkum na východě
Zatímco před vyostřením vztahů monitorovalo situaci na východní hranici NATO a na Ukrajině od dvou do pěti průzkumných letounů, v posledních dnech se intenzita zpravodajských letů rapidně zvýšila.
Z otevřených zdrojů vyplývá, že například v úterý vyslali spojenci a Švédové nad Balt, podél ukrajinských hranic a nad Černé moře minimálně desítku různých strojů včetně dronů.
Dnes už sbíralo a sbírá zpravodajské informace minimálně 20 různých letounů. Od velkých amerických letounů RC-135, přes námořní hlídkové stroje P-8A Poseidon až po velké alianční bezpilotní stroje RQ-4D Phoenix ze základny na Sicílii.
Důvodem jsou nejen rusko-běloruské manévry, ale také předpokládané další posilování ruských vojsk kolem ukrajinských hranic.
Today, at least 21 NATO and Swedish ISR aircraft flew collection sorties over Europe: USN P-8As (2 PL09x, 4 PK09x, 4 PS09x); USAF RC-135W (JAKE11), RC-135V (HOMER31), E-8C (REDEYE6); US Army RC-12Xs (YANK01, YANK02), ARTEMIS (BRIO68); 1/7 https://t.co/4Iz1CUd8lr
„Rusko v současnosti rozmístilo více než 100 tisíc vojáků. Včetně zdravotnických jednotek, velení a řízení i logistiky. Jedná se o největší vojenské nahromadění od studené války,“ podotkl Stoltenberg s tím, že Rusko navíc na únor přesunulo konání svého každoročního cvičení jaderných sil.
V Pobaltí spojenci už posílili rovněž ochranu vzdušného prostoru. Trojlístek pobaltských republik vlastní stíhací letouny nemá, a proto se spojenci v ochraně nebe střídají. Ke čtyřem polským stíhačkám F-16 v litevském Šiauliai a čtyřem belgickým strojům F-16 v estonském Amari vyslali Američané šestici letounů F-15E Eagle a Dánové další čtyři stroje F-16.
Podobně pak spojenci vypomáhají s ochranou Bulharska a Rumunska, kam připravuje v polovině února vyslání tří strojů Eurofighter německé letectvo. Posílí čtveřici italských eurofighterů. Od dubna pak Nizozemsko připravuje nasazení dvou nejnovějších letounů F-35 do Bulharska.
Severoatlantická aliance se už v roce 2016 v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu rozhodla posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Dohromady je v nich zhruba pět tisíc příslušníků armád dvou desítek členských zemí. Čeští vojáci jsou přítomni v Litvě, kde aktuálně zajišťují pozemní protivzdušnou obranu, a také v Lotyšsku, kde od července působí ženisté.
Today, @BMVg_Bundeswehr announced that up to 350 additional German soldiers will be added to the @BG_LTU_eFP. This is a strong signal of #NATO unity & solidarity. DefMins @a_anusauskas & Ch.Lambrecht had a call earlier and agreed on the conditions of reinforcement in advance. https://t.co/eJyL7uwfNu
Spojenecká přítomnost je od počátku koncipovaná jako symbol odstrašení. Mnohonárodní složení jednotek pak má zaručit, že případná vojenská agrese bude chápána jako napadení i ostatních spojenců.
Ve světle ruského chování posledních měsíců a eskalace situace kolem Ukrajiny ale pobaltské státy i Polsko vyzývají k dalšímu navýšení spojeneckých sil a trvalé vojenské přítomnosti USA na svém území.
„Rozhodnutí posílit východní křídlo NATO ukazuje, že USA a Aliance berou hrozbu, kterou představuje Rusko, vážně a přijímají rozhodná odstrašující opatření. Síla spojenců při odstrašování potenciálního agresora spočívá v jednotě, odhodlání a solidaritě,“ uvedl polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.
