Index zahrnuje 29 parametrů, které vyjadřují úroveň zdraví, prostředí a dostupnosti zdravotní péče, podmínky pro práci, bydlení a vzdělání, dostupnost služeb, dopravní spojení a také vztahy mezi lidmi například s ohledem na existenci místních spolků.
Analytici využívají data z internetu a veřejného sektoru. Index vzniká na bázi principů metodik OSN a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) validovaných Deloitte, uvedla tato společnost. Index je dostupný na webu.
Říčany jsou místem s nejvyšší kvalitou života počtvrté za sebou, žebříček vedou od jeho prvního vydání. Druhé místo si udržela Praha, za kterou se seřadily další středočeské obce Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Černošice. Vysoké hodnoty mají v indexu zejména obce v okolí Prahy a Brna. Z krajských měst je po Praze nejlepší život v Brně, následují České Budějovice, Hradec Králové a Pardubice.
Pro říčanskou radnici je to příznivá zpráva, ale také velký závazek. „Mám z toho samozřejmě radost, ale současně je to velká odpovědnost, protože naši obyvatelé, když se už počtvrté dočtou, že se v našem městě žije nejlépe, tak vyžadují ještě lepší služby a ještě lepší servis od radnice,“ uvedl starosta David Michalička. Skutečnost, že Říčany jsou „dobrou adresou“, má podle něj i stinné stránky, například vysoké ceny nemovitostí pro nové zájemce o byty nebo domy, tudíž malou dostupnost bydlení.
Na opačném konci pořadí se vedle Orlové nezměnilo ani umístění předposlední Karviné. Mezi pět měst s nejmenší kvalitou života patří ještě Most, Litvínov a Žatec. Všechna tato tři města si proti loňsku v indexu mírně pohoršila.
„Pokud se udělá málo, ne-li nic, tak nelze čekat jiné výsledky. Proto náš žebříček má na konci i začátku málo změn - spíše se nůžky rozevírají. Státu se nedaří zvrátit strukturální nerovnováhu v ČR,“ uvedl vedoucí partner v oddělení poradenství Deloitte Pavel Šiška.
Nesouhlas starosty nejhorší obce
Starosta Orlové na Karvinsku Miroslav Chlubna výsledky průzkumu odmítá. Město považuje projekt za neprofesionální, neobjektivní, tendenční. Podle starosty poškozuje dobré jméno města, které se chce bránit právně.
Chlubna uvedl, že hned v několika kritériích narazil na nesrovnalosti. Například dostupnost zdravotní péče je podle něj v Orlové výrazně lepší než třeba v Praze. „Dojezdové časy ale vycházejí z navigace, ne z reálného provozu. Takže od nás se lidé do Fakultní nemocnice v Ostravě dostanou do třiceti minut. V pražském provozu to z okraje Prahy nestihnou po většinu dne,“ uvedl. Nesouhlasí ani s kritériem ohledně znečištění ovzduší.
Podle Chlubny zůstává otázkou, do jaké míry lze s prezentovanými čísly pracovat a k čemu vůbec slouží. „Z našeho pohledu pouze k poškozování dobrého jména obce,“ míní. Smysl nevidí ale ani v tom, jak se pak s výsledky nakládá. Výsledky by podle starosty měly zajímat hlavně stát.
Kdo jsou skokani
Po Vrchlabí největší zlepšení zaznamenaly Bystřice nad Pernštejnem, Horažďovice, Blatná a Železný Brod. Všechna tato města se posunula v žebříčku vzhůru o víc než 50 míst. Obcím s největším zlepšením kvality života podle Deloitte pomáhá rozšíření nabídky práce a usazování nových obyvatel kvůli nižším cenám bydlení.
Za čtyřleté trvání projektu se nejvýrazněji zvýšilo hodnocení v obcích Jihomoravského a Zlínského kraje. Nejvíce od roku 2018 vystoupaly jihomoravské Pohořelice, konkrétně o 91 pozic na 26. místo žebříčku.
„Naopak dlouhodobé snižování hodnoty indexu kvality života lze pozorovat u obcí v Karlovarském, Libereckém, ale i překvapivě Královéhradeckém kraji. V samotné podstatě není důležité, jakou hodnotu index u dané obce nabývá, ale jaký je jeho dlouhodobý trend,“ podotkl jednatel společnosti Obce v datech Jan Havránek.
