„Žena není majetek, ale ušlechtilá a svobodná lidská bytost. Nikdo ji nemůže nikomu dát výměnou za smír... nebo k ukončení nepřátelství,“ konstatuje zveřejněný dekret.
Ať ženy zůstanou doma, naši bojovníci je neumí respektovat, varuje Tálibán |
Vyhláška rovněž upravuje pravidla pro manželství či majetek žen – ty by nikdo neměl nutit do sňatků a vdovy by měly mít podíl z majetku zesnulého manžela. V Afghánistánu jsou ženy poměrně často využívány jako odškodné například v rodinných přích, podotkla agentura DPA.
Dekret zároveň vyzval příslušná ministerstva a soudy, aby zajistily zveřejnění vyhlášky a dodržování zmíněných práv. Postoje ve vyhlášce nejsou podle DPA v Afghánistánu zcela nové a jsou také v souladu s pravidly islámu, stejná práva ženám zaručovaly předchozí zákony v zemi. Avšak ani před letošním návratem Tálibánu k moci se příliš nedodržovaly.
Nařízení však nezmiňuje možnost žen pracovat a studovat. Během své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 Tálibán ženám zapověděl práci a dívkám návštěvu škol. Ven mohly jen v burkách a v doprovodu mužského příbuzného. Za porušení pravidel jim hrozily přísné tresty. Běžné byly popravy a bičování.
Nyní Tálibán tvrdí, že se změnil. Střední školy pro dívky v některých provinciích mohly otevřít, podotkla agentura Reuters. Řada žen a ochránců lidských práv však zůstává skeptických. Jen v poslední době například musely zmizet filmy a seriály, ve kterých hrají ženy, a v Kábulu se zase ženy dozvěděly, že pracovat mohou jen ty, jež muži nemohou nahradit.
Někteří však nový krok Tálibánu vítají. „Tohle je velké, je to obrovské... Pokud to bude provedeno tak, jak má, je to poprvé, co přišli s takovým dekretem,“ reagovala na konferenci Next pořádané agenturou Reuters Mahbúba Serádžová, ředitelka afghánského střediska pro rozvoj žen.
Nyní je podle ní zapotřebí dohlédnout na to, aby se nová pravidla dodržovala. Tálibán zároveň vyzvala, aby stejným způsobem vyjasnil situaci žen v přístupu ke vzdělání a možnosti pracovat.
Někdejší velvyslankyně Afghánistánu v USA Roja Rahmáníová zprávu rovněž přivítala a dodala, že se zřejmě z části jedná o snahu uklidnit obavy světa o osud žen v Afghánistánu, zatímco se Tálibán snaží o uvolnění mezinárodních finančních prostředků. Klíčové podle ní budou detaily jako třeba to, kdo zajistí, aby si souhlas dívek se sňatkem nevynucovaly rodiny.
Zakladatel Afghánského národního institutu hudby Ahmad Sarmast ovšem upozorňuje, že radikální hnutí zatím nejeví přílišné známky proměny, pokud jde o umění a svobodu projevu. Tálibán už uzavřel jeho institut i další hudební nebo umělecké školy.
Mezinárodní společenství po nástupu radikálního hnutí zmrazilo miliardy dolarů ve fondech nebo na rozvojovou pomoc, přičemž případnou budoucí spolupráci s Kábulem podmiňuje dodržováním práv žen. Zemi hrozí hospodářský kolaps a milionům obyčejných Afghánců hlad. Podle OSN je země kvůli nedostatku potravin na pokraji katastrofy.
Tálibánci se netají opovrhováním ženami. Demonstrantky v Kábulu bičoval jeden z nich gumovou hadicí:
20. září 2021 |
