Zároveň si uvědomuje, že je v nové životní situaci. „Budu muset najít cestu, jak fungovat s malým synem, jak dát všechno dohromady s hokejem a naším cestováním. Bude to náročné, ale zatím to nějak zvládáme. Pojedu měsíc po měsíci a uvidím, jak se to bude vyvíjet.“
Říkal jste, že play off, hokej byl pro vás únik před realitou. Platí to stále?
Trošku jo. Člověk přijde sem a může se odreagovat od nějakých povinností a dělá, co ho baví. Samozřejmě hokej je pro mě zaměstnání, takže mám zodpovědnost i vůči vedení, ale po tom všem mi to pomáhá a sport je pro mě vysvobození od některých situací.
Jaká byla letní dřina? Pořád vás po těch letech ještě baví?
Každý rok je to těžší. Trošku mi trvalo, než jsem se do toho dostal. Měli jsme dobré soustředění na Slovensku. Teď jsme v Lize mistrů odehráli náročné zápasy. Věřím, že nás to posune dál, i když jsme Ligu mistrů nezvládli, jak jsme chtěli. Ale byla to velice dobrá průprava na začátek sezony. Trénovali jsme hodně. Věřím, že se nám to vrátí.
Vymyslel trenér Václava Varaďa při kondičním soustředění v Nízkých Tatrách opět nějaké pikantnosti?
Loni jsem tam nebyl, ale co jsem pochopil, tak nějaké novinky tam letos byly. Měli jsme dračí battle (bitvu). Bylo to náročné. Rozdělili nás do tří různě namixovaných skupin. V jedné disciplíně jsme sprintovali do kopce s člověkem na zádech. To bylo celkem náročné – když na vás skočí stokilový chlap...
To s ním jde sprintovat?
Jo, první tři hráče někteří zvládli. Potom už docházely síly a spíše se chodilo. Každým dalším sprintem jsme zpomalovali (usmívá se). Bylo to zajímavé, užili jsme si to. Zasmáli se u toho, vyhecovali.
S kým na zádech jste do kopce běhal?
Pro mě byl nejhorší Mazanec. Je velký, a když mi skočil na záda, tak mi málem přepadl přes hlavu.
Po sezoně na mě padla spousta věcí. Vrána o ztrátě manželky a svých obavách |
Titul už máte. Jaká je vaše další motivace?
Už jsem říkal Růžovi (Martinu Růžičkovi), že na olympiádu můžeme zapomenout, když oznámili, že na ni mohou hrát kluci z NHL. Ale tomu jsme se jen zasmáli. Já jsem rád, že jsem tady, že pokračuju a budu dělat všechno pro to, abych si odvedl svou práci, abych pomohl mladým klukům. A pokud titul obhájíme, budeme moc rádi. Čeká nás však spousta práce, ještě musíme všechno doladit. Odešli nám klíčoví hráči, kteří zajišťovali bodový přísun. Přišli noví. Snad si vše sedne a na konci sezony budeme pomýšlet na nejvyšší mety.
Je mistrovský hattrick téma v kabině?
Nemyslím si. Nikdo o tom v šatně nemluví. Ta možnost tady ale je, tak není důvod, proč se o to neporvat, nezkusit to.
Co vy a reprezentace? Olympiáda vás neláká?
To nevnímám. Vše se odvíjí od vašich osobních výkonů. Když budu hrát slušně, tak nějaká pozvánka může přijít, ale není to nijak aktuální.
 |
Zdá se, že v prvním třineckém útoku budete s jednou z posil, Andrejem Nestrašilem. Jak vám to jde?
Odehráli jsme spolu zatím několik utkání. Je to velice kvalitní hráč, kreativní. Typologicky je trochu jiný než Matěj (Stránský), ale i s ním nám chvilku trvalo, než jsme se sehráli. Věřím, že si to sedne a ať už trenér poskládá sestavu jakkoliv, takhle kvalitní hráč zapadne kdykoli do kterékoliv lajny a pomůže nám. I na přesilovkách je vidět, že má přehled a zkušenosti.
V přípravě se Třinci nedařilo. K tomu jste prohráli čtyři dosavadní duely Ligy mistrů. Neotřese to sebevědomím mužstva?
Nejsme zvykli prohrávat tolik zápasů v řadě, ale Fribourg a Leksands hrály kvalitní hokej. Opravdu to není výmluva. Prohry nás mrzí, chtěli jsme něco uhrát, ale nebudeme si nic nalhávat. Oba týmy byly hodně silné, hrály výborně a jen doufám, že si z toho vezmeme poučení, abychom hráli vyrovnaně šedesát minut. Ty porážky nejsou příjemné, ale věřím, že nás to nesmete a že nebudeme roztřeseni. Snad nám to spíše do začátku extraligy pomůže.
Extraliga má lichý počet účastníků. V každém kole bude mít jeden z týmů volno. Co tomu říkáte?
Všichni to přivítají, protože minulá sezona byla náročná. Zpočátku se sice kvůli koronaviru dlouho nehrálo, ale my jsme jezdili trénovat do Polska, takže jsme neměli pauzu. Pak se začalo hrát a v takovém tempu, že člověk kolikrát nevěděl, co se děje. Hrálo se opravdu hodně, takže věřím, že každý tým přivítá menší pauzu. Navíc, když jsou v týmu nějaká zranění a neduhy, hráči se budou moci dát dohromady. Když je jeden den v týdnu volno, dá se spousta věcí dohnat. I dotrénovat.
Liga by se měla hrát i během olympiády. Jak to může poznamenat Třinec, který má několik reprezentantů, zejména slovenských?
Otázka je, jak budeme hrát a kolik lidí se na olympiádu dostane. Byl bych moc rád, aby na ni od nás jelo co nejvíce kluků, přál bych to všem. Slováci si postup teď uhráli v kvalifikaci, což je super. Potěšilo nás, že jim to vyšlo. Nevím, jestli se liga bude hrát, ale samozřejmě pro nás to nebude úplně příjemné. Budeme se s tím ale muset vyrovnat stejně, jako když vám někdo vypadne kvůli zranění. Ale určitě na to budeme reagovat, až k té situaci dojde a uvidíme, co bude.
Po minulé sezoně jste říkal, že jste si zvykl, že v halách chybějí diváci. Teď se vracejí...
Ano, zvykl jsem si na klid (směje se). Ale samozřejmě hrajeme pro fanoušky. Hokej děláme pro to, aby se lidí měli jít kam podívat, pobavit. Těšíme se na atmosféru, na ostatní stadiony. Zase to bude mít ten náboj. A zajímavější to je i pro diváky v televizi, atmosféra je jiná, jinak to vypadá, když lidé fandí.
