Jen za červen Frontex eviduje 11 150 nelegálních překročení vnější hranice Evropské unie. To je o 69 procent více než za stejné období loni. Celkem se do EU během prvních šesti měsíců letošního roku pokusilo dostat 61 tisíc běženců. Ve srovnání s loňskem jde o 59procentní nárůst.
Agentura pro pohraniční a pobřežní stráž sílící migraci vysvětluje právě omezeními, která loni evropské země zavedly kvůli pandemii koronaviru. Letos však postupně restrikce uvolňují, což povzbudilo naděje uprchlíků. Jejich pokusům přeplout Středozemní moře nahrává i nynější teplé počasí.
Nejsilnější je přitom trasa vedoucí středem moře. Pašeráci lidí po roce pauzy obnovili své aktivity v Libyi a Tunisku a na lodích vysílají migranty směr Itálie. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tímto způsobem do jihoevropské země letos připlulo přes 22 tisíc lidí. Počet příchozích migrantů se oproti loňsku fakticky ztrojnásobil, dodává.
V červnu se na tuto nebezpečnou cestu vydalo na 4 700 lidí, především Tunisanů a Bangladéšanů, píše Frontex s tím, že jde o dvojnásobek oproti roku 2020. Ne všem se však cesta plná rizik podaří. Od ledna do 24. června se ve Středozemním moři podle serveru Statista utopilo nejméně 827 lidí. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dokonce uvádí nejméně 1146 mrtvých, což je více než dvojnásobek oproti loňsku.
Obětí však může být podle IOM ve skutečnosti ještě víc, protože k mnoha ztroskotáním dojde bez povšimnutí. A přestože k letošnímu nárůstu úmrtí přispělo mnoho faktorů včetně rostoucího počtu chatrných člunů, na nichž se migranti pokoušejí dostat přes moře, podle mluvčí IOM Safy Msehliové byla hlavním důvodem absence proaktivních pátracích a záchranných operací vedených evropskými státy.
„Nevládní organizace, které se zaměřují na pátrání po migrantech a jejich záchranu, nadále narážely na velké překážky. Většina jejich lodí byla zablokována v evropských přístavech kvůli správním konfiskacím a probíhajícím trestním a správním řízením proti členům posádky,“ citovala zprávu IOM agentura AFP.
„IOM vyzývá státy, aby neprodleně přijaly proaktivní opatření ke snížení ztrát na životech na námořních migračních trasách vedoucích do Evropy a dodržovaly své závazky v souladu s mezinárodním právem,“ uvedl podle AFP ve vyjádření generální ředitel IOM António Vitorino.
Začátkem července zachránila nevládní organizace SOS Mediterranée před jistou smrtí 572 běženců. Ti se pak na palubě lodi Ocean Viking dostali na Sicílii, kde se vylodili 9. července. Více než sto z nich tvořili mladiství bez doprovodu včetně tří malých dětí, uvedla stanice Deutsche Welle s tím, že zachránění migranti pocházeli z Egypta, Eritreje, Bangladéše a dalších zemí.
Ocean Viking je aktuálně jedinou civilní lodí, jež ve Středomoří poskytuje v nouzi pomoc migrantům plujícím do Evropy. Italské úřady totiž několika dalším lodím nevládních organizací, mimo jiné plavidlům Open Arms, Sea Eye 4, Alan Kurdi, Sea Watch 3 a Sea Watch 4 či Geo Barents, nepovolily další vyplutí na moře. Zdůvodňují to technickými a bezpečnostními nedostatky plavidel pro záchranu tak velkého množství lidí.
Řecká trasa slábne, Lukašenko terorizuje Litvu
Silný tlak zažívají také země na západě Balkánu. Migrace tam oproti loňsku zesílila o 92 procent a celkem tamní hranice nelegálně překročilo 18 600 lidí, především Syřanů. Frontex proto v červnu oznámil, že posílí svou přítomnost na hranici Srbska a Bulharska, aby mohl proti pašerákům migrantů lépe bojovat.
Do Španělska pak vyrážejí hlavně běženci z Alžírska a Maroka, do konce června se o to pokusilo zhruba 5 800 lidí. Největší nárůst agentura evidovala v květnu, kdy do enklávy Ceuta mířily tisíce migrantů a vláda musela nasadit obrněné vozy a vojáky, aby davy běženců zvládla. Příliv uprchlíků zaznamenali také na západě Afriky, kudy se za lepším životem vydávají lidé ze subsaharských zemí.
Hlučnější než letadlo. Řekové proti migrantům nasadí akustická děla |
Na východní straně Středomoří naopak migrace ubylo. Ve srovnání s loňskem až o 40 procent. Ze 7 340 lidí, kteří si tuto trasu vybrali, jich nejvíce pocházelo ze Sýrie a Turecka.
Agentura Frontex přitom podotýká, že její předběžná data zahrnují pouze překročení vnějších hranic EU. Tentýž člověk tak může být započtený víc než jednou, pokud se do Unie pokusil dostat více způsoby na různých místech.
V posledních dnech se zhoršuje migrační situace také na litevských hranicích, kam režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka podle Litvy záměrně posílá autobusy plné migrantů. Frontex proto v pondělí oznámil, že na žádost litevské vlády do oblasti vyšle další pomoc.
Tu na jaře slíbili unijní činitelé také Řecku. Během návštěvy uprchlického tábora na ostrově Lesbos tehdy eurokomisařka Ylva Johanssonová uvedla, že EU na výstavbu nových center na řeckých ostrovech vyčlení víc než čtvrt miliardy eur. Upozornila také, že se členské země musejí dohodnout na nových migračních pravidlech. To se však dosud nestalo.
Latest from external borders:
✅The number of illegal border crossings at Europe’s external borders in the first six months of 2021 reached over 61 000, 59% more than the total from a year ago
Read more ➡️ https://t.co/DjsfjjDfTj https://t.co/EH1N9wRAzW
