„Je fantastický, to ano. Je to vážně skvělé, že má tolik individuálních ocenění, ale já bych raději viděl, kdyby měl nad hlavou Stanley Cup,“ říká jeden z členů slavné generace Oilers Jaroslav Pouzar.
Jaroslav Pouzar
McDavid je v lize šestým rokem. Za tu dobu třikrát posbíral Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hokejistu, dvakrát se fotil s Hart Trophy pro nejužitečnějšího hokejistu a mezi samotnými hráči dosáhl takového uznání, že třikrát ovládl jejich hlasování o Ted Lindsay Award. A to je mu teprve 24 let.
Nastoupil do NHL jako raketa, udivuje krásnými akcemi a každým rokem sílí debaty, zda někdy překoná rekordy hokejového boha Waynea Gretzkého. Letos dosáhl podobného počinu jako kdysi slavné číslo 99.
Gretzkého maximem bylo 215 bodů (52 gólů a 163 asistencí) během 80 utkání v sezoně 1985/86. 105 McDavidových letošních zápisů ve zkráceném ročníku se tomu alespoň okrajově přibližuje. Lze jen spekulovat, kde by se zastavil, kdyby měl k dispozici plnou porci duelů.
Connor McDavid z Edmontonu
Jsou tyto jejich výkony srovnatelné?
Hraje se trochu jiný hokej. A těch jeho 105 bodů... pořád je to prostě rozdíl sta bodů. Myslím si, že Gretzkého už nikdo nepřekoná. Nemyslím si, že se ještě někdo takový narodí.
I tak je to obdivuhodný výkon.
Udělat přes sto bodů v tak málo zápasech je nádhera, dokázat to v NHL není žádná sranda. Má sice hodně icetimu, ale přesto není jednoduché dojít k takovému výkonu.
Ale McDavid letos dával fantastické góly a předváděl krásné akce podobně jako kdysi dávno Gretzky. Navíc se mu nevěřilo, že dokáže udělat sto bodů a on za posledních 25 zápasů ohromně zafinišoval.
Kdyby se hrálo plných 82 zápasů NHL, udělal by určitě nějakých 150 bodů. Zkrácená sezona pro něj pochopitelně byla velkým hendikepem, který mu výrazně ubral na produktivitě. Je to hokejový talent, a když na sobě bude dál pracovat, bude ještě lepší. Byl bych ale mnohem raději, kdyby Edmonton vyhrál Stanley Cup, než aby McDavid sbíral trofeje.
Je to hráč vašeho gusta? Potkali jste se?
Se synem mu moc fandíme. Osobně jsme se ještě nepotkali, ale možné je všechno. Pamatuji si, jak jsme byli v Edmontonu před čtyřmi lety na setkání naší hráčské generace potom, co jsme vyhráli hlasování o mužstvo století. Popovídali jsme si tam se všemi hráči z našich vítězných týmů, bylo to fajn. Současnou kabinu jsme měli krásně předělanou do starého hávu, výstroj a také naše jmenovky. Všechno bylo jako dřív, sedával jsem dvě místa od Gretzkého. Podívali jsme se potom na zápas současného týmu a já jsem dostal i McDavidův podepsaný dres.
Co říkáte na jeho hru?
Koukám se na zápasy Edmontonu, když hraje v solidním čase. A je nádhera se dívat na to, jak dvěma kroky dokáže přebruslit hráče, má moc šikovné ruce.
V čem je o tolik jiný, než další velké hvězdy NHL Crosby, Ovečkin a další?
Má obrovské zrychlení z místa a to protihráčům dělá velké problémy. Nečekají to, museli by mu totiž dát jinak hodně místa a to zase není možné, protože by mu otevřeli prostor pro střely. Je vážně těžké ho zastavit. Když získává tolik trofejí, je jasně vidět, že je roli hraje i jeho výborné myšlení v rychlosti. Není to náhoda, má perfektně zkoordinované tělo a mysl. Znal jsem hráče, kteří byli rychlí, ale potom jim vadil puk.
 |
Dá se to natrénovat, nebo to má vrozené?
Může to mít natrénované, ale on se takhle spíš už narodil. Je to přirozený talent. Ten vysoký počet trofejí to dokazuje.
Už teď se o něm říká, že je prakticky perfektní hokejista, letos se navíc zlepšil ve hře dozadu. Má kvalitou ještě kam stoupat?
Už na našem setkání legend Oilers jsem vedení klubu říkal, že Connor hraje hodně jenom dopředu. Nelíbilo se mi, že se nevracel. Napadalo mě, že by si potřeboval chodit pro puky víc dozadu stejně jako Gretzky. Je vidět, že se v bránění zlepšil. Ono totiž nejde pořád čekat na červené čáře na brejky. To také není dobré.
Soudilo se, že jeho hráčský přerod vznikl hlavně kvůli touze po Stanley Cupu.
A vidíte to, vyplácí se to, protože se hned dostane víc do hry.
To ano, ale letos však ani jeho přínos nestačil. Edmonton vypadl nečekaně rychle 0:4 na zápasy s Winnipegem. Máte pro takové selhání po výborné sezoně vysvětlení?
V Kanadě se prostě hraje na rekordy. Každý během sezony hraje na sebe, ale v play off už všichni chtějí dosáhnout na Stanley Cup. Ale oni nehráli jako tým, zdobil je prostě individuální hokej.
Leon Draisaitl (29), Connor McDavid (97) a Tyson Barrie slaví gól Edmontonu.
Connor McDavid a jeho typická oslava po gólech.
Co tedy chybí Edmontonu, aby si konečně s McDavidem sáhl na Stanley Cup?
Další lepší hráči. Vždyť my jsme měli Gretzkého, Messiera, Kurriho a Andersona. To už máte dvě lajny ohromně kvalitních hokejistů. Další dva útoky to dokázali přitvrdit a udržovali hru. Samozřejmě vynikal Gretzky. V naší partě by byl famózní i McDavid. Měl by u nás víc spoluhráčů, kteří by mu pomáhali rozhodovat zápasy. Pohár nemůže uhrát sám. Nebo by museli změnit styl.
Máte představu?
Museli by víc bránit, z protiútoků případně skórovat a spoléhat na McDavida, že bude dávat góly. Asi tak by se dostali v play off dál, ale vidíme, že Edmonton má dosud velké problémy dostávat se pravidelně do play off. Je sice skvělé, že Connor dostane největší ocenění, na která si může sáhnout a uznávají ho i soupeři, ale pohár to nevyhrává. Ale s bývalými spoluhráči jsme si říkali už kdysi, že to chce znovu do města dostat Stanley Cup, když už tady mají tak fantastického hráče.
Nudný patron i boží letec. McDavid pádí za kouzelným číslem, připomíná idoly |
McDavid k sobě má alespoň výborně hrajícího Němce Leona Draisatla. Je vidět, že si ohromně rozumí.
Beru to, ale pořád je to jen jedna lajna. Potřebujete tam ještě další dva tři dobré hráče jako za našich dob. Současný Edmonton je postavený na jediné kvalitní formaci. Potřebovali by doplnit kvalitu do druhého a třetího útoku. Je pravda, že platový strop je teď neúprosný a jakmile máte v mužstvu tři čtyři hodně kvalitní hráče, na další velké hvězdy nejsou peníze.
Na druhou stranu letos dokázali spoustu soupeřů přestřílet. Edmonton dlouhou dobu střídá brankáře. Není potíž právě tam?
To je samozřejmě možné. Vzpomeňte si na naší éru. Tenkrát jsme měli do brány Andyho Mooga a Granta Fuhra. To byli gólmani, kteří se dostávali pravidelně do All star týmů. Možná by mohli sáhnout do peněženky a přivést někoho lepšího.
