„Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy,“ prohlásil Pašinjan v projevu zveřejněném na facebooku. „Lid nám dal mandát, abychom nastolili diktaturu právního státu, a musíme jej hned uplatnit,“ uvedl podle agentury AFP. Vyzval své stoupence, aby v pondělí večer přišli do centra Jerevanu. „Lid dal naší straně Občanská smlouva mandát, aby spravovala zemi a mně osobně, abych ji řídil jako předseda vlády,“ dodal.
Pašinjanova strana vítězí ve volbách se ziskem 58 procent hlasů, zatímco Kočarjanovo uskupení získalo přibližně 19 procent hlasů, uvedl TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise po sečtení hlasů z téměř poloviny volebních místností. Ostatních strany a koalice podle těchto dílčích výsledků dosud zůstávají pod volebním prahem pro vstup do parlamentu. Účast ve volbách činila 49,4 procenta z 2,6 milionu oprávněných voličů.
Arménská aliance exprezidenta Kočarjana podle tiskových agentur označila předběžné dílčí výsledky za sporné a nebudící důvěru. „Hlavním důvodem nedůvěry jsou stovky signálů z různých volebních místností, což svědčí o systematickém a dříve naplánovaném falšování výsledků voleb. Dokud všechny problematické otázky nebudou objasněny a pochyby vyvráceny, koalice neuzná výsledky voleb,“ zdůraznila v prohlášení.
Nedělní hlasování mělo ukončit politickou krizi, která v zemi propukla po prohrané loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.
Průzkumy veřejného mínění před volbami naznačovaly, že strana současného premiéra Nikola Pašinjana i uskupení bývalého prezidenta Roberta Kočarjana mají prakticky vyrovnané šance.
Konečné výsledky mohou na sebe nechat čekat i několik dní až týdnů, upozornila stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Pašinjan se ocitl pod silným tlakem, aby rezignoval po loňské porážce v konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.
Pašinjan podepsání dohody hájí tím, že to byl jediný krok, jenž zabránil tomu, aby Ázerbájdžán dostal pod kontrolu celou oblast a zemřelo více lidí. V Arménii však vypukly protivládní protesty a opozice od té doby volala po premiérově demisi. V březnu šéf arménské vlády oznámil předčasné volby.
