Verdikt, který zněl shodně „vinen“ u dvou obvinění z vraždy a jednoho obvinění ze zabití, přečetl soudce. Chauvin zůstane ve vazbě.
O délce trestu zatím rozhodnuto nebylo, informovala agentura AP. Souzenému hrozí až 40 let za mřížemi.
Porota, která byla složena ze šesti bělochů a šesti lidí tmavé či smíšené pleti, k verdiktu dospěla po deseti hodinách jednání, jež se konala dva dny. Po dobu rozhodování byla porota ubytována společně v hotelu a soudce její členy vyzval, aby případ posuzovali pouze podle skutečností, které vyslechli v soudní síni, a nesledovali žádné zpravodajství.
Při rozhodování se porotci opírali o důkazní materiály v podobě videí a o výpovědi 45 svědků, včetně kolemjdoucích, policistů a lékařů. Chauvina porota shledala vinným ve všech bodech žaloby, tedy z vraždy druhého stupně, vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně.
„Tvář Dereka Chauvina částečně skrytá rouškou zůstala při čtení rozsudku bez změny výrazu,“ uvedl zpravodaj BBC. Podle něj se ale z venčí budovy zároveň rozléhaly oslavné výkřiky z davu podporovatelů zavražděného muže.
Podle videa zveřejněného rodinným právníkem Benem Crumpem zavolal krátce po přečtení rozsudku prezident Joe Biden členům rodiny George Floyda. „Nic to nezlepší, ale alespoň teď existuje určitá spravedlnost,“ uvedl americký prezident ve videu.
Šestačtyřicetiletý Američan George Floyd zemřel poté, co se ho snažila v Minneapolisu zatknout policie na základě udání, že chtěl v samoobsluze zaplatit padělanou bankovkou. Podle policie se Floyd strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog.
Na videu zachyceném kolemjdoucím je vidět policista, který Floydovi klečí na krku, zatýkaný se přitom v tu chvíli už nesnaží bránit zatčení a opakovaně říká, že nemůže dýchat. Po chvíli ztratil vědomí a přivolaní záchranáři naložili jeho bezvládné tělo na nosítka. O několik okamžiků později zemřel v blízké nemocnici.
Žalující strana se snažila soud přesvědčit, že Chauvin použil proti neozbrojenému Floydovi nepřiměřenou sílu, zatímco Chauvinovi obhájci chtěli přitáhnout pozornost k tomu, že Floyd údajně užíval drogy.
Chauvin v soudním procesu odmítl svědčit. Patolog a expert obhajoby David Fowler uvedl, že hlavní příčinou smrti Floyda bylo selhání srdce. Podílely se na něm nemoc, omamné látky i zplodiny z automobilu.
Během výslechu prokurátor Jerry Blackwell uvedl, že Fowler při své analýze nevzal dostatečně v potaz zákrok policisty proti Floydovi.
Blackwell před soudem ukázal fotografii pořízenou kolemjdoucím, na níž Chauvin klečí Floydovi na krku. Policista na ní podle žalobce zatýkaného „drtil do jeho posledního dechu - dámy a pánové - vymáčknul z něj život,“ řekl ve svém asi hodinovém úvodním proslovu k porotě.
Chauvin klečel na Floydově krční oblasti přes devět minut. Kardiolog, jehož předvolala obžaloba, uvedl, že Floyd měl velice silné srdce.
Na proces se upírala pozornost amerických i světových médií již od výběru poroty, během kterého byli někteří kandidáti vyřazeni kvůli své možné předpojatosti.
Americký soudce Peter Cahill také odmítl odložit či přesunout proces s Chauvinem, jehož právníci podali žádost kvůli nedávnému rozhodnutí města Minneapolis vyplatit 27 milionů dolarů (593 milionů Kč) Floydově rodině jako vyrovnání civilní žaloby. Obhajoba tvrdila, že dohoda ovlivní rozhodování poroty.
Olej do ohně Floydovy kauzy: policie v Minneapolisu zabila dalšího černocha |
Videozáznam činu obletěl celý svět a v USA spustil vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě po celých Spojených státech. Demonstrace občas provázelo rabování a vandalismus. Někde byly na pomoc policistům povolány národní gardy a například v New Yorku byl na čas vyhlášen zákaz nočního vycházení. Policie zadržela asi 14 tisíc lidí, nepokoje si vyžádaly na dvě desítky obětí. Škody podle amerického tisku přesáhly miliardu dolarů.
Nedávno se v Minneapolis stal další kontroverzní policejní zásah, který vyvolal nové protesty. Při policejní kontrole zemřel černošský mladík Daunte Wright.
Stíhaná je bývalá policistka, která na muže vystřelila. Kim Potterová byla obviněna ve středu ze zabití a několik hodin poté propuštěna na kauci. Další stání před soudem je v jejím případě naplánované na čtvrtek.
Po rozsudku začaly slavit stovky lidí
V Minneapolisu před očekávaným oznámením verdiktu panovalo velké napětí. Budova soudu byla obehnána betonovými zátarasy a ostnatým drátem, na bezpečnost dohlíželi příslušníci národní gardy. Po přečtení rozsudku několik set lidí před soudem začalo oslavovat.
Soudce by podle agentury Reuters mohl při rozhodování o délce trestu přihlédnout k tomu, že Chauvin nebyl v minulosti trestán a vyměřit mu trest ve výši 12 a půl roku za vraždu. Prokurátoři by však mohli usilovat o delší trest, který se v případě vraždy druhého stupně pojí s až 40 lety vězení.
Další tři policisté, kteří v případu čelí obvinění z napomáhání vraždě, stanou před soudem v srpnu.
Kauza Floyd vstoupila i do prezidentské volby
Kauza vstoupila i do předvolebního prezidentského klání v USA. Bývalý prezident Donald Trump, kterého nakonec ve volbách porazil demokrat Joe Biden, zastával tvrdý postup vůči demonstracím. Za strůjce nepokojů označoval společně s některými členy svého kabinetu krajně levicové hnutí Antifa.
Řada komentátorů poznamenala, že vláda nepřišla s žádnými důkazy o tom, že by za násilnostmi skutečně stáli její přívrženci. Podle některých pozorovatelů násilnosti pravděpodobně na některých místech vyvolávaly krajně pravicové a neonacistické skupiny, které se tím snažil vyhrotit rasové nepokoje.
Po Floydově úmrtí se rozvířila debata o policejní reformě. Počátkem března demokratická většina ve Sněmovně reprezentantů schválila „Zákon George Floyda o justici a policii“, který v případě definitivního schválení zakáže při zatýkání používat škrticí chvaty a oslabuje imunitu policistů před žalobami za porušení práv podezřelých.
Zákon také předpokládá zřízení národní databáze přečinů spáchaných strážci zákona. Vzniknout má při ministerstvu spravedlnosti a jejím hlavním účelem je zabránit, aby suspendovaní policisté našli práci u jiného sboru.
