Poslanci jednal v pátek několik hodin bez výsledku o posílení pravomocí České národní banky, ke schválení zákona se opět nedostali. Jde v něm nejen o stanovení podmínek pro hypotéky, ale i o možnost banky obchodovat se státními dluhopisy s pojišťovnami, s obchodníky s cennými papíry a s investičními fondy. Zatím má k tomu výjimku do konce roku 2021. „Nevytváříme tedy nic nového,“ řekl poslancům Rusnok.
„Úvěry na bydlení jsou klíčová část úvěrového trhu,“ hájil guvernér právo centrální banky určovat podmínky pro hypotéky.
„Nezávislost centrální banky neznamená, že si může říci o další a další pravomoci,“ namítl poslanec opoziční ODS Jan Skopeček.
O zákonu, který bude mít dopad na hypotéky, nedokázala Sněmovna rozhodnout už ve středu.
Návrh, kvůli kterému se politici přou, má dát ČNB pravomoc vyhlásit podmínky, za jakých budou komerční banky poskytovat hypotéky. Mezi parametry bude patřit celková výše spotřebitelských úvěrů žadatele o hypotéku zajištěných stejnou obytnou nemovitostí v poměru k hodnotě zajištění.
Dalším ukazatelem bude poměr splátek žadatele ze všech jeho dluhů k jeho příjmům. Třetím ukazatelem bude celková výše dluhů spotřebitele k jeho příjmům. Dosud může dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná.
Druhý velký spor je o pět týdnů dovolené
Sněmovna se zasekla i na dvou dalších zákonech, z nichž jeden se týká uzákonění pěti týdnů dovolené všem zaměstnancům a dalšímu se říká „lex Dukovany“. Ani jeden z nich nechce opozice řešit a snaží se jejich přijetí zabránit.
Poslanci se kvůli tomu dokonce ráno nemohli domluvit ani na dalším programu jednání. Až porada zástupců stran u šéfa Sněmovny Radka Vondráčka to změnila.
Spory budí i návrh KSČM na uzákonění pětitýdenní dovolené pro všechny zaměstnance. Komunisté argumentují, že už 80 procent zaměstnanců, ať ve státním nebo soukromém sektoru, pět týdnů dovolené má, a že zbývajících 20 procent zaměstnanců si to také zaslouží. Přijetí zákona je i jednou z hlavních podmínek tolerance KSČM k menšinové vládě Andreje Babiše. „Měli bychom vystoupit z bludu, že tohle je vůbec relevantní v této době vůbec projednávat,“ kritizovala návrh šéfka opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Třetí konflikt o „lex Dukovany“
Třetí velký konflikt je kvůli zákonu o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, který se týká výkupní ceny elektřiny z chystaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Část opozice prosazuje, aby se do zákona dostalo, že stát nebude smět do tendru pustit firmy z Ruska a Číny. „To, že chce vláda oslovit Rusko, je hazard s budoucností,“ řekla poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Ale pět stran opozice nemá sílu, aby zabránily přijetí zákona, který chtějí podpořit ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Jediné, co tak odpůrcům zákona zbývá, je snažit se natahovat jednání o něm jak dlouho to jen jde, zda se přitom náhodou nerozdrolí jasná většina pro tento zákon.
