Celkový počet obětí je zřejmě ještě vyšší. Analýza totiž nezahrnuje úmrtí z řady zemí, které do Kataru vysílají velké množství pracovníků, například Filipíny a Keňa. Nepočítají se ani úmrtí, ke kterým došlo v posledních měsících roku 2020. Přípravy na mistrovství navíc budou ještě přes rok pokračovat. Zjištění shromážděná z vládních zdrojů uvádějí, že týdně průměrně zemřelo 12 pracovníků ze zemí, jako Indie, Pákistán, Nepál, Bangladéš nebo Srí Lanka.
Za posledních 10 let se Katar pustil do obřího stavebního programu, z velké části právě kvůli přípravám na fotbalový turnaj v roce 2022. Kromě sedmi nových stadionů byly dokončeny nebo probíhají desítky velkých stavebních projektů, včetně nového letiště, silnic, systémů veřejné dopravy, hotelů a celé nové město, které bude hostitelem finále mistrovství světa.
Zjištění odhalují neschopnost země chránit téměř dva miliony zahraničích dělníků nebo dokonce vyšetřovat příčiny zdánlivě vysoké míry úmrtí převážně mladých pracovníků.
Přirozené úmrtí, uvádí jako důvod smrti katarské úřady
Například Ghal Singh Rai z Nepálu zaplatil náborový poplatek téměř tisíc liber, aby mohl uklízet v táboře pro dělníky, kteří stavěli jeden ze stadionů. Během týdne od příjezdu spáchal sebevraždu. Další pracovník, Mohammad Shahid Miah z Bangladéše, byl podle záznámů zasažen elektrickým proudem.
V Indii rodina Madhu Bollapally nikdy nepochopila, jak mohl zdravý 43letý muž při práci v Kataru zemřít na „přirozené příčiny“. Právě přirozené úmrtí jsou nejčastějším důvodem uváděným ve zprávách o zesnutí. To je připisované hlavně akutnímu srdečnímu nebo respiračnímu selhání.
Na základě údajů, které Guardian získal, je 69 % úmrtí mezi indickými, nepálskými a bangladéšskými pracovníky kategorizováno právě jako přirozené.
Organizace chtějí pitvy. Katarská vláda na to neslyší
The Guardian již dříve uvedl, že takové klasifikace, které se obvykle provádějí bez pitvy, většinou neposkytují legitimní vysvětlení úmrtí. „Vyzvali jsme Katar, aby změnil svůj zákon o pitvách tak, aby vyžadoval forenzní vyšetřování všech náhlých nebo nevysvětlených úmrtí, a přijal legislativu, která vyžaduje, aby všechny úmrtní listy obsahovaly odkaz na lékařsky smysluplnou příčinu smrti,“ uvedla Hiba Zayadin, výzkumná pracovnice oblasti Perského zálivu pro organizaci Human Rights Watch.
Katarští právníci přitom již v roce 2014 vedení země doporučili, ať pitvy zavedou. „Úmrtnost mezi těmito komunitami je v očekávaném rozmezí pro velikost a demografické údaje populace. Každý ztracený život je však tragédií a pracujeme na tom, abychom zabránili každé smrti v naší zemi,“ uvedla k problému katarská vláda, podle níž všichni občané a cizí státní příslušníci mají přístup k bezplatné prvotřídní zdravotní péči.
FIFA úmrtí lituje
„V úmrtí migrantů je skutečně nedostatek jasnosti a transparentnosti,“ řekl May Romanos, výzkumný pracovník Amnesty International v Perském zálivu.
Organizační výbor šampionátu uvedl, že všech tragédií velice lituje. „Vyšetřovali jsme každý incident. Vždy jsme udržovali transparentnost ohledně tohoto problému a zpochybňujeme nepřesné tvrzení ohledně počtu pracovníků, kteří zemřeli na našich projektech.“
Mluvčí FIFA uvedl, že je plně odhodlán chránit práva pracovníků, kteří jsou spojováni s Mezinárodní federací fotbalových asociací. Bezpečnostní podmínky jsou podle něj velmi přísné a „frekvence nehod na staveništích mistrovství světa ve fotbale byla nízká ve srovnání s jinými významnými stavebními projekty po celém světě,“ prohlásil. Přesná data ovšem neposkytl.
